Ploty bývalých zahrad se dávno rozpadly a sady celá desetiletí ležely ladem, až se propojily s okolní přírodou do jednoho celku. Jednou tyto unikátní ekologické systémy zaniknou, takže je nejvyšší čas prostudovat specifiky bývalých zahrad a zmapovat, jaké odrůdy ovoce se zde pěstovaly.
„Dlouho si nikdo neuvědomoval, že tak masivní proměna kulturní krajiny na divočinu je v rámci hustě osídlené Evropy ojedinělý jev. Přestože bývalé sady a zahrady vytvořily zajímavý biotop, ve kterém se uchytily lilie a řada dalších rostlin i živočichů, dlouho si jich nikdo nevšímal. Vlastně ani nemáme termín, jak tyto celky nazvat. Jejich hodnoty jsme si uvědomili až v okamžiku, když jim hrozí zánik. Přichází podnikatelé, kteří v nich vidí jen zanedbanou půdu, levný pozemek a zdroj dotací,“ popsal zahradní architekt Petr Ondruška, jak vznikl projekt Ovoce k lidem, lidé do sadů.
Ovocnářství prochází úpadkem
Tento projekt zpracovala Místní akční skupina (MAS) Rozvoj Krnovska. „Na pultech nám leží jablka dovážená ze Španělska a Polska. Zavařeniny, marmelády a sirupy dělá už jen pár babiček ze setrvačnosti pro svá vnoučata. Ubývá také těch, kteří se o ovocné stromy dovedou postarat nebo dokonce poznat jejich odrůdy. Zájem o obor ovocnářství na zemědělských školách v Opavě a Městě Albrechticích dlouhodobě klesá. Chceme lidem ukázat, že ovocnářství v tomto regionu má dlouhou tradici a podmínky. Cílem projektu je zmapování a propagace starých místních odrůd ovoce a zachování unikátního genofondu tohoto regionu,“ představil projekt jeden ze zpracovatelů Radim Lokoč z firmy Ekotoxa.
Proč sady leží ladem a zanikly také téměř všechny moštárny, sušárny ovoce i likérky? Budou mít turisté zájem navštěvovat staré sady a využívat ovocné stezky? Jsou téměř zapomenuté místní odrůdy ovoce něčím zajímavé i pro současné zahrádkáře a sadaře? Setkání nad těmito otázkami proběhne 28. ledna ve Flemmichově vile v 15 hodin.
