„Je to zajímavý název. Němci proti Hitlerovi – to je přece paradoxní, proti logice. A přece to byla pravda,“ uvedla po besedě se Stanislavem Motlem Krnovanka Aneta Wasserbauerová.

Stanislav Motl se věnoval tématu, které boří předsudky a zjednodušené vidění historie.

Stanislav Motl představil v Krnově téma Němci proti Hitlerovi.„V roce 1918 vznikl národní stát Čechů a Slováků. A čeští Němci? Byly jich tři miliony. Měli sice své noviny, školy, zastoupení ve vládě, ale scházelo jim vyšší postavení. Masarykova vize, že Praha bude dvojjazyčné město, se nenaplnila,“ vysvětloval Stanislav Motl, co mohlo vést řadu českých Němců k tomu, že Hitlera vítali.

O nich se ví, fotky s hajlujícími davy existují. Méně se ví o těch Němcích, kteří se postavili Hitlerovi na odpor.

„Byli na tom hůř než Židé. Němečtí sociální demokraté, komunisti a další odpůrci Hitlera s ním byli ve válce od roku 1933. Měl je za nejhorší vlastizrádce. Když po zabrání Sudet utekli do vnitrozemí, české úřady je vracely zpět. Na smrt. Bylo jich 10 tisíc. Ani ti, co přežili válku, se uznání nedočkali,“ vyprávěl Stanislav Motl, který bádá v archivech, hovoří s pamětníky a vynáší na světlo příběhy těchto statečných lidí.

Napsal o nich knihu a osudy dvou z nich zachytil také ve filmovém dokumentu.

„Přednáška byla zajímavá, padly zde informace, které nejsou běžně ke slyšení. Potvrdilo se mi mnohé, co jsem věděl. Překvapilo mě například, že bývalý důstojník SS bere větší důchod než voják wehrmachtu, který zběhl," zhodnotil přednášku Jiří Křiva z Krnova.

Na přednášku jsem se těšila, téma mě zajímá, četla jsem knihu Jana Tesaře Komplex Mnichova.

„Zaujalo mě, že byla možnost Židy zachránit, odvrátit holocaust, ale žádný ze států je nechtěl. To, co se dělo později, mělo kořeny dříve," uvedla Aneta Wasserbauerová.