Byl to letos konec školního roku, na jaký nebývali zvyklí. Se svými spolužáky se dříve vídali pravidelně, pak ale škola skončila a od té doby uplynulo padesát let. A tak si letos před koncem školního roku uspořádali setkání.

Do roku 1965 se jako žáci bruntálské základní školy na letní prázdniny rozprchávali po všech možných koutech, aby na podzim zasedli do stejných lavic. To už ale pět desítek let neplatí. Absolventi se po ukončení základního studia rozloučili, a víckrát se v plné sestavě nesešli.

Na sraz jich přišla většina

„Ve třídě nás bylo původně dvaatřicet, dnes se nás sešlo devatenáct. Vím o pěti spolužácích, kteří již nejsou mezi námi. A o jednom dalším se spekuluje, že zemřel, protože o něm nemá nikdo z nás dlouhodobě žádné zprávy," řekl při letošním červnovém setkání po půl století Antonín Směšný, známý jako dřívější starosta a dnes místostarosta Starého Města.

Byl to právě on, který se stal hlavním organizátorem třídního srazu.

„Právě proto, že už jsme penzisti, jsme se dohodli, že se musíme scházet jednou za rok, a ne po letech, jak bývalo zvykem. To bychom se taky už třeba nikdy vidět nemuseli," plánoval další setkání Antonín Směšný. Při třídním srazu po padesáti letech od definitivního odchodu z Petrinu bylo o čem povídat.

U chutné večeře a také skleničky něčeho dobrého v bruntálské restauraci bylo vzpomínání a legrace až až.

Měla čtyři manžely

Hovořilo se i o životních peripetiích po ukončení základní školní docházky.

Nejsložitější životní osud měla jedna ze spolužaček staroměstského starosty, která má za sebou čtyři svatby. Tři první manželství se nepovedla, a jak sama zmíněná dáma uvedla, toho čtvrtého a současného manžela měla potkat hned jako prvního.

„Všechny manžely jsem si našla na inzerát. A hned ten první mi utekl za mladší. Druhý manžel chlastal, třetí ze mě vytáhl všechny prachy, potom utekl taky. Čtvrtý muž se mi vydařil," usmívala se žena, která si nepřála být jmenována.

Třídního srazu si užívali nejen obyvatelé Bruntálu a okolí. Přijeli účastníci z Olomoucka, Hanušovic, ale i Trutnova a Chomutova. „Já si tohoto pozvání vážím, a jsem rád, že i dnes naše třída drží pohromadě, i když každý z nás měl tu životní cestu jinou. Umíme se spolu smát, máme o čem vyprávět," zhodnotil setkání Jiří Hruboň z Hanušovic, jehož poutavý životní příběh přinese Bruntálský a Krnovský deník v následujících dnech.