Téma společného vzdělávání zdravých dětí a dětí s handicapem hýbe už nějakou dobu naší společností. Mnohým hýbe také žlučí. Ve volebním auditu Deníku zvolilo osm z deseti oslovených osobností našeho okresu na otázku, zda se osvědčilo společné vzdělávání dětí zdravých a handicapovaných, odpověď „ne".

PEDAGOGICKÝ ZLOČIN

Své výhrady vůči současné podobě inkluze vyjádřil radikálně například Jan Vavřík, ředitel domova pro seniory Vrbno pod Pradědem. „Inkluzi v pojetí současného ministerstva školství považuji za druhý největší a nejdementnější pedagogický zločin, hned po současné podobě státních maturit.

Speciální školy jsou školami s odborníky, lidmi, kteří mnohdy péči o postižené děti berou jako svoje poslání. Inu, odežeňme děti ze speciálních škol, dejme je do běžných, posaďme k nim asistenty se ,čtrnáctidenními kurzy' a bude vymalováno.

Bohužel na celé inkluzi je tragické také to, že se nikdo neptá rodičů těch ,normálních' dětí, na ty se nemyslí. Bohužel zde platí pravidlo, že rychlost závodu se určuje podle rychlosti toho nejpomalejšího závodníka," uvedl Jan Vavřík.

SABOTÁŽ VE ŠKOLSTVÍ

Podobný názor má i starostka Zátoru Salome Sýkorová a projektový manažer Luděk Šarman. „Nechápu, proč se ruší něco, co se buduje spoustu let, a když se dosáhne téměř dokonalosti, tak se to honem ruší. Připadá mi to jako sabotáž ve školství," podivuje se Salome Sýkorová.

„Devastujeme vlastní školství a žáky. Místo toho, abychom vyhledávali talenty a maximálně rozvíjeli jejich potenciál, budeme produkovat šedé, průměrné ničím výjimečné stádo. Další velice nebezpečný experiment. Budeme-li podřizovat výuku menšinám, zanedbáme většinu. Česká ekonomika potřebuje posílit výuku přírodních věd a technických oborů," zamýšlí se nad situací Luděk Šarman.

O potřebě podpory technických oborů je přesvědčen i Jaroslav Balcárek, vývojář, konstruktér a občanský aktivista z Krnova. „Měli bychom se zaměřit hlavně na posílení výuky technických předmětů a pracovní výchovy," domnívá se Jaroslav Balcárek.

„Pokud jde o inkluzi, byla by možná tehdy, pokud by nebyly rozdíly mezi dětmi příliš velké, ale chytré děti s velmi opožděnými, které potřebují speciální péči, to nemůže fungovat," má jasno Jaroslav Balcárek.

Další, téměř o dvě generace mladší, občanský aktivista z Krnova Roman Anderle je v hodnocení mírnější a na závěry by ještě počkal. „Inkluze se osvědčila možná lokálně, komplexně podle mého názoru nikoliv. Stále by ale mělo probíhat dvouleté přechodné období, tudíž je na závěry ještě příliš brzy," uvedl krnovský grafik.

Gabriela Mathiasová