VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedství na hranici

Muzeum v Bruntále vydalo knihu, která se věnuje jednomu z nejcitlivějších období dějin našeho regionu, kdy ve velmi krátké době vzalo za své po několika staletích soužití Čechů a Němců. Autorem publikace nazvané Sousedství na hranici je odborný pracovník Muzea v Bruntále, historik Igor Hornišer. Podtitul knihy Bruntálsko v letech 1938–1946 jasně prozrazuje, kterému dějinnému období je kniha věnována.

13.3.2016
SDÍLEJ:

Historik Muzea v Bruntále Igor Hornišer se svou knihou Sousedství na hranici. Věnuje se v ní historii Bruntálska v letech 1938 až 1946.Foto: DENÍK / Dalibor Otáhal

„Je to zúročení asi dvaceti let mého výzkumu," řekl o odborné publikaci autor. Obraz doby a dějů předkládá Igor Hornišer na základě pramenů z několika archivů, zdrojem mu byly i deníky a osobní vzpomínky pamětníků, dobový tisk a literatura, věnovaná tomuto období.

Tak je popsán život v ještě mírovém období roku 1938, odchod Čechů po Mnichově, léta válečná, osvobození, příchod nových obyvatel i konečný odsun Němců.

„Jako historik jsem se snažil to složit jako konstatování a dosáhnout co největší objektivity," dodal Hornišer. Kniha je bohatě doplněna obrazovým materiálem a čtenáři dá svou věcností někdy až drsný obraz kruté doby.

Přestože by bylo ještě o čem psát a co zkoumat, Igor Hornišer se k tomu nyní nechystá. „Já jsem své zkoumání uzavřel knihou, je to téma deprimující a smutné. Kdyby se tomu někdo chtěl věnovat, tak snad má směr, kudy jít. A je ještě co zkoumat. V archivu v Praze jsem byl po povodních a řada materiálů byla dlouho nepřístupná a některá ještě jsou. Takže na badatele ještě čeká spousta práce," konstatoval Hornišer.

„Jsme teď v období, kdy se připomíná výročí první světové války. Rád bych navázal na svou práci a udělal období 1914 až 1918. Snad by něco mohlo vyjít při výročí vzniku republiky," prozradil o své další práci autor. Kniha Igora Hornišera se dá objednat přes internet na stránkách Muzea v Bruntále a stojí 200 korun.

Beseda s autoremPřednáška Igora Hornišera s besedou k vydané knize i o tom, co se do knihy nevešlo, se uskuteční ve středu 30. března od 18 hodin v malém sále Městského divadla v Bruntále. Kniha zde bude k zakoupení.

Kniha vypráví syrovostí faktů

Historik a kurátor archeologických sbírek Muzea v Bruntále Igor Hornišer zpracoval krátký dějinný úsek našeho regionu v knize Sousedství na hranici, Bruntálsko v letech 1938 – 1946. Publikaci vydalo Muzeum v Bruntále k 70. výročí ukončení druhé světové války.

Poměrně krátké období osmi let, kterému se Igor Hornišer ve své knize věnuje, zcela změnilo náš region. Autor ve své knize popisuje život a události stroze jen na základě historických materiálů. Postupuje krok za krokem a rok za rokem a vše jasně dokládá citacemi a zdroji.

Rok 1938, prožitý ještě v míru, ale už plný napětí, vyvrcholil Mnichovskou dohodou a odtržením pohraničí. Čtenář se dozví, jak proběhlo připojení k Říši, jaký byl na Bruntálsku život za války, jak proběhlo osvobození a jak se obnovoval život v regionu po válce.

Popsán je podrobně i odsun Němců z našeho území. Čtení je to mnohdy neradostné.

Kniha vedle uvedení seznamu pramenů a literatury uvádí i jmenný seznam osob popravených v bruntálském táboře pro Němce na přelomu června a července 1945 českými ozbrojenci. Dočteme se rovněž jména zemřelých obyvatel Bruntálu a okolí v květnu 1945.

Jsou zde i krátké medailonky vybraných osob a osobností z Bruntálska z daného období. Hornišer také předkládá ojedinělý seznam transportu Němců z železniční stanice Bruntál do Německa. Seznam je cenný svými detaily, uvádí datum odjezdu, číslo transportu, cílovou stanici, počet transportovaných osob, a kdy vlak dorazil na hraniční přechod.

Celkem bylo v roce 1946 ve třiceti transportech odsunuto 34 951 osob.

Bruntálský Oskar Schindler

Rodák se Svitav Oskar Schindler byl německý obchodník známý tím, že zachránil 1200 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře. Jeho příběh zná řada lidí především díky filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.

Obdobný případ se odehrál i v Bruntále, jeho aktérem byl místní podnikatel v textilnictví Emmerich Machold mladší (1894 – 1966), člověk podobně rozporuplný jako Schindler.

„Patřila mu továrna, co dodnes stojí naproti nádraží přes koleje. Vyráběly se tam látky na vojenské uniformy, Machold zaměstnával židovské vězenkyně z Osvětimi," začal Igor Hornišer své vyprávění o příběhu, který ho zaujal při studiu řady archivních materiálů ke knize Sousedství na hranici.

„Když se rozebírá jeho osud, zjistíme, že v letech 1935 a 36 to byl místní podnikatel, co zasedal v městské radě a vedl plachtařský klub. Pak se objevují nějaké vazby na Abwehr (německá vojenská rozvědka a kontrarozvědka, pozn. red.) a Machold by se nám jevil jako negativní postava.

Ale během války tu měl 350 vězenkyň, co používal na práci. Když jim hrozilo odvezení, tak se za ně postavil. Umožnil, že všechny přežily válku v Bruntále," popsal Hornišer Macholdovy zásluhy.

„Bylo mu přiznáno i československé občanství, vězenkyně a zaměstnanci se za něj postavili. Vystěhoval se do Rakouska a později se přestěhoval do Lichtenštějnska. To je ta typická historická postava, která není černá ani bílá," podotkl Hornišer.

Jak se popisuje historie

Někdy se historické svědectví skládá jako puzzle. Z jednotlivých do sebe zapadajících dílků se zjeví obraz minulých let. Podobně skládal historii Bruntálska Igor Hornišer v knize Sousedství na hranici, Bruntálsko v letech 1938 -1946.

Při popisu událostí vychází z archivních podkladů a dalších zdrojů, včetně vzpomínek pamětníků. Právě na bohatosti zdrojů stojí Hornišerova publikace. Prostudoval materiály v různých archivech od Prahy po Ostravu, posloužila mu historická literatura, monografie a vzpomínky včetně nepublikovaných deníků a vzpomínek osob. Všechny zdroje jsou v knize uvedeny.

Publikace je obrazově bohatá, jsou to nejen fotografie, ale i mapy, kopie dokladů, plakáty a další dokumenty.

„Fotky jsou zapůjčené ze soukromých sbírek, něco je z mé sbírky pohlednic. Třeba dobové plakáty, to byl bohatý obrazový materiál z Muzea v Bruntále. Procházel jsem osobní doklady, jízdní řády, potravinové lístky, přídělové dokumenty," popisoval Igor Hornišer, co vše prozkoumával a co mu bylo zdrojem informací. Někdy se svědectví o době zjeví i v malých drobnostech.

„U jízdního řádu třeba člověk vidí, jak fungovala doprava, jak se opravil železniční svršek, jak se opravily vedlejší tratě, kdy byly uvedeny do provozu, jak častá byla doprava. Jízdní řád je i nositel reklam, tam můžeme třeba vidět národní správce," prozradil historik, co vše cenného se dá z jízdního řádu vyčíst.

POZNÁMKA DALIBORA OTÁHALA: Sousedství na hranici

Igor Hornišer pojmenoval svou knihu o historii našeho regionu v letech 1938 až 1946 velice výstižným názvem Sousedství na hranici. Název nejen postihuje to, že jde o příběh území, ležícího u někdejší česko-německé hranice, ale má i hlubší podtext: na hranici se v té době ocitlo i ono lidské sousedství, sousedství dvou národů i sousedství řady jednotlivých lidí, kteří vedle sebe žili podobně jako staletí předtím jejich předkové.

A podstata sousedství, zahrnující v sobě toleranci, přátelství, snášenlivost, vzájemný respekt a pomoc, když je jí zapotřebí, tahle podstata sousedství vzala v oněch letech za své. Hranice byla překročena, dobré sousedství se ocitlo za hranicí, událo se něco, co si dobří sousedé nedělají.

Titul Hornišerovy publikace nám připomene i název jiné knihy, nemůže se nám nevybavit Město na hranici spisovatele Karla Ptáčníka, který v tomto románu zachytil své zážitky z poválečného Bruntálu.

Silně jsem si poválečnou pustotu kraje a rozhodování o jeho další budoucnosti uvědomil v okamžiku, když jsem četl o návrhu z roku 1945 změnit celý region Bruntálska na vojenský výcvikový prostor. Argumentem bylo, že obyvatelstvo je německé národnosti a je již částečně odsunuto a nových přistěhovalců je ještě málo.

Rozhodně titul Sousedství na hranici stojí za přečtení. Nejen kvůli znalosti historie našeho kraje, našeho domova. Ale taky jako podnět k zamyšlení o sousedství v nás.

Autor: Dalibor Otáhal

13.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ester Ledecká je překvapivá vítězka Super-G
20

Sportovci tleskají Ledecké. Američanka chce znát její DNA

Olympijský festival u Ostravar arény.Autogramiáda - Rostislav Olesz - hejista vítkovic
AKTUALIZOVÁNO
57

Olympijský festival v Ostravě: Zóna Deníku jede o víkendu na plné obrátky

Víkend v kině Mír nabízí deset let s Ewou Farnou

Krnov je místem, kde zpěvačka Ewa Farna koncertovala už v roce 2007 jako čtrnáctiletá školačka s rovnátky. Jak se za těch deset let změnila ukáže film v krnovském kině Mír.

Nemocných přibylo, dva pacienti s chřipkou v našem kraji zemřeli

Chřipková epidemie v Moravskoslezském kraji pokračuje. V tomto týdnu došlo k dalšímu nárůstu nemocnosti na akutní respirační onemocnění (ARI), nemocnost dosáhla 2301 případů onemocnění na 100 tisíc obyvatel.

Poselství starých Mostečanů odtajněno a s Olgou Lounovou bezpečně: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 16. února 2018.

Češi bojovali jako lvi. Kanadu porazili 3:2 po nájezdech

/FOTOGALERIE/ Čeští hokejisté v druhém zápase olympijského turnaje porazili Kanadu 3:2 po samostatných nájezdech. Národní tým předvedl mnohem lepší výkon než proti Koreji a rázně vykročil do čtvrtfinále.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT