Zatímco jeden soused na pozemku sází stromy a parkuje auto, druhý ho považuje za přístupovou komunikaci, po které občas musí projet ke svému domu. Kdo má zajistit správné užívání městského pozemku, když se sousedé nedokázali domluvit? Město? Městská policie? Soud? Kraj? Stavební úřad? Ombudsman? Je to začarovaný kruh.

Strážník se nedozvonil

Karel Uherek má nového souseda, který si v roce 2009 postavil dům ve Staré Petrovické. Jako účastník stavebního řízení souhlasil se stavbou za předpokladu, že pozemek zůstane zatravněný a volný, protože občas tudy musí projet auto s přívěsem nebo náklaďák se stavebním materiálem či dřevem na topení. Místo toho na pozemek soused vysázel rychle rostoucí dřeviny na štěpkování a zaparkoval auto.

„Místa na parkování je všude dost, ale soused záměrně nechává auto odstavené tak, abych kolem něj nemohl projet s větším autem nebo s přívěsem. Několikrát jsem ho žádal, ať nám uvolní vjezd, když jsem potřeboval složit náklad ve dvoře. Prý je to městský pozemek a náš problém, který ho nemusí zajímat.

Když se kvůli jeho autu náklaďák nedostal na náš dvůr, nezbylo mi než dřevo složit na ulici a pak ho pracně přenášet. Obracel jsem se na odbor životního prostředí, na správu majetku města, na tajemníka, i na starostku Alenu Krušinovou. Ta nám poradila městskou policii. Strážník sice přišel, ale nezmohl nic, protože mu soused na zvonění neotevřel," popsal Karel Uherek situaci s tím, že zde soused nechává auto odstavené.

Soused vůz nechává na pozemku odstavený, i když odcestuje na několik dní mimo Krnov.

Stromy město odstranilo

To se občas stává, že sousedé mají o užívání městského pozemku odlišnou představu. V takovém případě by měli rozhodnout úředníci.

Ti po prošetření situace v mnohém dali Karlovi Uherkovi za pravdu a konstatovali, že sporný městský pozemek by měl zůstat volný bez aut i bez stromů. Stromy nechali na náklady města pokácet, ale na auto parkující mimo komunikaci jsou zřejmě krátcí.

Město jako majitel pozemku ani po pěti letech stížností neprosadilo režim, který by garantoval průjezd větších vozidel k domu Karla Uherka.

„Soused byl několikrát předvolán k jednání, stromy byly z městského pozemku odstraněny, ale jinak se nestalo nic. Parkuje nám u vjezdu dál. Podle právníka jde o přestupek, který by měl řešit úřad. Ke zjednání nápravy by město mohlo přispět třeba dopravní značkou, ať je jasné, že se tam parkovat nemá.

Namísto toho mi úředníci doporučují řešit spor občansko-právní cestou, jako by se jich to netýkalo," popsal Karel Uherek, proč s postupem města nebyl spokojen, a obrátil se na ombudsmana.

Ombudsman nepomohl

„Vnitřní předpis Pravidla pro přijímání a vyřizování stížností, petic a podnětů občanů uvádí, že stížnost v téže věci bude šetřena nanejvýš dvakrát. Další šetření bez udání nových skutečností nebude prováděno," vysvětlil stěžovateli tajemník krnovské radnice Igor Kozelek, proč se město již nehodlá problému věnovat.

Postoj městského úřadu se nezměnil, ani když se do případu vložil ombudsman.

„Mám za to, že vůči jednání souseda mělo zakročit především město jako majitel pozemku. Zde je má působnost vyloučena. Nemohu proto městu přikázat, aby zakročilo proti jednání souseda využívajícího městský pozemek. Ze strany souseda by se mohlo jednat o naplnění skutkové podstaty přestupku proti občanskému soužití schválnostmi," vzkázal do Krnova ombudsman Stanislav Křeček s tím, že vzájemná sousedská dohoda často zmůže víc než úřední či soudní rozhodnutí.