Paní Marie prodávala odznáčky, Štěpán s Annou skleničky a sošky, další dvě holčičky připravovaly nápoj z domácí bezové šťávy, skupinka šachistů obklopila dvě šachovnice a na zahradě knihovny byly připraveny hry pro děti. „Všechny buchty už jsou prodány,“ hlásila už dvě hodiny po začátku Jarmila Novotná z Onko Niké.
Sousedská slavnost Zažít město jinak se v sobotu v Krnově vydařila. Počasí sice nebylo ideální, ale zase nepršelo celé odpoledne jako loni.
„Přišlo hodně lidí, děti, oproti loňsku je to nádhera, jsem ráda, že to tady žije,“ zářila spokojeností organizátorka Ester Grůzová.
ULICE BEZ AUT
Jedním z cílů sousedských slavností, které v sobotu probíhaly v mnoha městech po celé České republice, je ukázat, jak by mohly ulice vypadat bez aut. Ta alespoň na jeden den ustoupí lidem a najednou má prostor zcela jinou atmosféru.
„Normálně tady parkují auta, dávali jsme řidičům za stěrače každý den asi týden před akcí prosbu, aby zde v sobotu neparkovali. Všichni to respektovali. Velmi dobře se zapojili i lidé z okolí, Strnadelovi nám dali k dispozici garáž, průmyslovka vytáhla tkalcovský stav, zapojil se zverimex, knihovna, středisko volného času a řada dalších,“ pochvalovala si organizátorka. Kromě občasných přeháněk setkání nic nenarušovalo. Žádná komerce, žádné politické propagace.
VĚCI ZE ZAHRÁDKY
„O akci jsme se dozvěděli z novin, prodáváme tady věci ze zahrádky, kterou jsme museli vyklidit kvůli obchvatu, různé skleničky, nádobí, to bylo první pryč,“ vysvětlila sedmnáctiletá Anna Sedláčková, která byla u stánku s devítiletým bratrem Štěpánem.
„Zahrádky je nám moc líto, často jsme tam za babičkou chodili, grilovali, teď nebudeme mít kam chodit, babička už novou zahrádku nechce, tam byla zvyklá,“ postěžoval si Štěpán.
Na své si přišli i zájemci o historii Krnova. Zajímavé informace a fotografie si připravil Dalibor Zlomek.
„Každý se dívá na tento most svým pohledem. Úředník města ví, kolik stála rekonstrukce, stavař zná technické detaily, sběrač kovů by odhadl, kolik by šlo dostat ve sběrně,“ uvedl Dalibor Zlomek svůj výklad o místě, na němž jsme stáli.
Na druhé straně mostu už Petr Ondruška oznamoval u pódia další vystupující. A komu to nestačilo, mohl si ještě zajít na náměstí na Festival kávy nebo do Flemmichovy vily na burčákobraní.