David Vodrážka (ODS), Roman Onderka (ČSSD), Drahomíra Bohuňovská (ODS), Michal Hašek (ČSSD). Všechny tyto politiky spojují tituly ze soukromých vysokých škol. A například Onderka s Bohuňovskou je získali za práce, které podle šéfky akreditační komise Vladimíry Dvořákové naprosto nesplňují kritéria pro obhajobu.

Nebývalý růst

Jsou tedy privátní vysoké školy hodné zatracení a odsudku? Podle zájmu studentů platí pravý opak. Včerejší údaje Českého statistického úřadu a Ústavu pro informace ve vzdělávání jejich počet za posledních deset let vzrostl téměř třicetinásobně. V roce 2000 je navštěvovaly dvě tisícovky posluchačů, loni už 57 tisíc. „Těch škol je mnoho a jejich kvalita ne vždy odpovídá požadavkům,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš.

V současné době existuje v Česku 44 privátních VŠ, tři zanikly. Veřejných VŠ je 26, dvě další jsou státní. Soukromé školy narážejí i na kritiku akreditační komise. Například loni na podzim prověřovala činnost poboček těchto zařízení v menších městech. Šlo o regionální pracoviště Univerzity Jana Amose Komenského, Středočeského vysokoškolského institutu a Vysoké školy hotelové v Praze 8. Na nich pozastavila přijímání nových studentů.

„Magisterské studium jsme z Frýdku-Místku a Starého Hrozenkova převedli do Prahy, nedostatky odstraňujeme,“ řekl Deníku Petr Kolář, prorektor Univerzity J.A. Komenského. Ta je s jedenácti tisíci posluchači největší soukromou školou v Česku.

„Žádné privátní zařízení s desetiletou tradicí a financováním ze soukromých zdrojů nemůže soutěžit s veřejnoprávní univerzitou se stoletou historií a státními financemi. Přesto tvrdím, že akreditované obory máme na srovnatelné úrovni,“ uvedl Kolář. Připomíná, že největší aféra polistopadového vysokého školství se pojí s Právnickou fakultou Západočeské univerzity, tedy s veřejnou VŠ. „Vždy jde o chyby konkrétních lidí, kteří zodpovídají za chod školy,“ dodal Kolář.

Levné to není

Semestr konkrétně na jeho univerzitě stojí v magisterském studiu 25 tisíc korun, v doktorandském patnáct. Někde se ale platí až 75 tisíc korun.

Školné na středních a vyšších odborných školách se podle statistik pohybuje mezi deseti až dvaceti tisíci korunami ročně. Nejmenší zájem soukromých zřizovatelů je o základní školy a mateřinky. Ty navštěvuje jen 1,5 procenta dětí, do privátních základních škol pak chodí 0,8 procenta žáků.