Lidé v Krnově si říkají, co se stane, až přijde obleva a roztají kupy sněhu v parku. Přestože v bezprostřední blízkosti hald žádné objekty nejsou, obavy z takového množství sněhu pociťují lidé až na Říčním okruhu.

„Bydlíme v novostavbách u autobusového nádraží, takže máme z okna nádherný výhled na park, který je celý rok technickými službami pečlivě udržovaný. Teď se ale poslední týden musíme dívat na to, jak do toho krásného parku stovky nákladních aut vozí sníh z celého Krnova a pak se to radlicí vrší na co nejvyšší haldy. Jak to tam bude vypadat na jaře?“ ptal se Tomáš Lukeš, který bydlí v novém bytě na Říčním okruhu.

Otázka je, zda chodníky a komunikace v parku vydrží pohyb těžkých nákladních aut se sněhem.

„Nejde mi jen o poškozené komunikace a rozježděný trávník, ale co se stane, až tam roztají tisíce kubíků sněhu? Přemýšlel někdo nad tím, kudy voda z tajícího sněhu odteče? Máme i bez navážení sněhu na Říčním okruhu každoročně podmáčené garáže. Pokud přijde rychlé oteplení, kudy se ta kvanta vody dostanou do říčního koryta? Vždyť ty hromady sněhu jsou vysoké několik metrů, tolik vody se přece nemůže jen tak vsáknout. Kolemjdoucí si ani neuvědomí, jak jsou ty haldy rozlehlé,“ varoval Tomáš Lukeš.

Osvědčený model?

Technické služby považují tento model likvidace sněhu za osvědčený. Do těchto míst se sníh navážel i v předchozích letech, ale bylo ho podstatně méně než při letošní kalamitě.

„Sníh jsme do parku vozili už v minulosti, a nikdy tam k žádným problémům při tání nedocházelo,“ uvedl Štefan Ledvoň, ředitel Technických služeb Krnov.

Ani odbor životního prostředí v haldách nevidí problém, protože čistý sníh nepředstavuje pro své okolí žádnou ekologickou zátěž. „Dosud se při údržbě komunikací ve větší míře neštěrkovalo ani nesolilo, takže žádné ekologické škody způsobené při tání navozeného sněhu zatím nehrozí,“ dodala Rostislava Rollerová, vedoucí odboru životního prostředí.

Pokud nastanou problémy, město je bude řešit

Protože město je majitelem parku i subjektem, který zde skladuje sníh, je zodpovědnost za případné škody na jeho bedrech. „Majitelem pozemku pod navezeným sněhem je město. Počítáme s tím, že pokud při tání nastanou nějaké problémy, budeme je hned řešit,“ dodala Lenka Andršová, vedoucí správy majetku města.

„Pocházím z Uherského Brodu, takže to mohu srovnávat s Krnovem. Jsem přesvědčen, že Krnov právem získal titul Město stromů a dobře naši republiku reprezentoval v mezinárodní soutěži kvetoucí sídla. Péče o životní prostředí je zde na vysoké úrovni, ale ten způsob, jak se tu likviduje sníh, se mi nelíbí. Podle mě sníh měli navést na takové místo, aby při tání voda z něj mohla odtékat přímo do řeky. Líbí se mi, jak to dělají v Praze, kde sníh sypou přímo do Vltavy,“ dodal Tomáš Lukeš.