Kněz Roman Masny ještě nedávno působil jako farář hornobenešovské farnosti. Nyní si našel nový domov i novou profesi v Razové. Když se loni na podzim vydal do lesa nad Sokolenkou těžit dřevo, náhodou objevil těžko uvěřitelnou raritu: vidle celé zarostlé do smrku.

Roman Masny věděl, že rozřezání kmene s vidlemi by bylo pro katr tvrdým soustem, takže z hlediska dalšího zpracování dřeva je tento smrk bezcenný. Přesto se rozhodl jeho utrpení ukončit a strom skácel. „Kolika stromům se poštěstí, aby s nimi byl v jejich poslední hodince kněz? Určitě i mnoho z nás by si přálo ve své poslední chvíli dostat požehnání," komentoval pokácení smrku se zarostlými vidlemi Jan Gemela, zakladatel lichnovského muzea vidlí. Toto muzeum sice už má ve svých sbírkách dvě stovky exponátů, ale dosud mezi nimi nebyly žádné vidle, které se staly součástí stromu.

Roman Masny chtěl nechat správci lesa důkaz, že jeho rozhodnutí pokácet neperspektivní smrk bylo opodstatněné, a proto nechal část kmene s vidlemi ležet vedle pařezu.

„Když se Roman Masny náhodou dozvěděl o muzeu vidlí, vzpomněl si na svůj podzimní objev. Uvědomil si, že takový unikátní exemplář v naší sbírce nesmí chybět. Vzal mě do lesa na místo, kde loni nechal špalek s vidlemi. Vše jsme našli v takovém stavu, jak to tam na podzim zanechal. Přes zimu lidé do lesa moc nechodí, takže těžko říct, jestli by tam ty vidle zůstaly i po houbařské sezoně," popsal přírůstek do svých sbírek Jan Gemela, který jako zkušený vidlák hned přišel s teorií, jak se vidle do smrku dostaly. „Protože se jedná se o typ zahnutých vidlí, takzvaný kopáč, s největší pravděpodobností ho používal někdo v lese při ožínání mladých stromků ke shrabání trávy. Při svačině, aby se náhodou někdo o vidle nezranil, odložil pracovník svůj kopáč na opravdu bezpečné místo. Zasunul ho mezi větve mladého smrku. Pak tam ale vidle zapomněl nebo možná tam podobných smrků rostlo hodně a vidle ukryté v jehličí už nenašel," přišel Jan Gemela s teorií, za kterou by se nemuseli stydět kriminalisté ani archeologové.
Vidle ale mají ještě jednu důležitou indicii, která s jeho hypotézou příliš nekoresponduje. Nemají totiž násadu, ale jen provizorně je do nich nasunuta smrková větev. Znamená to, že vidle byly přineseny do lesa bez násady? Nebo se originální násada při obžínání stromků zlomila, a lesní dělník si našel náhradu na místě? Nebo si někdo s vidlemi v lese jen tak hrál?

„Možná se nám přihlásí nějaký svědek nebo přímo člověk, který před mnoha lety opřel vidle o strom. Zopakujme si fakta. Vyčetl jsem z letokruhů, že se strom s vidlemi sžíval od svých 16. narozenin dalších 32 let, než je úplně obrostl. Ti, kdo se narodili po roce 1979, mají alibi, ale všichni ostatní by měli zapřemýšlet, jestli před více než třiceti lety náhodou nebyli někde poblíž Razové," uzavřel Jan Gemela.