Zatímco většina cestujících v autobusech je na cestě do neznáma, paní Anastazie se z Ukrajiny vrací domů. Domů do Prahy. Za pár měsíců jí bude 27 let. Z toho už jedenáct let žije v České republice. Mluví obstojně česky, má zde rodinu, práci i přátele. Díky tomu se mohla s novináři podělit o svůj příběh.
Před pár dny si s manželem vzali dovolenou, aby vyrazili z Prahy navštívit své příbuzné na Ukrajině. Během dovolené vypukla válka, takže manžel musel na Ukrajině zůstat. Ve středu vyšel zákon, že se na všechny ukrajinské muže od 18 do 60 let vztahuje branná povinnost a mobilizace.
„Pocházím z města Kramatorsk v Doněcké oblasti, ale jinak jsem z Prahy. Teď z Krnova pojedu do Prahy, ale manžel zůstal na Ukrajině. Vracím se do Prahy, protože babička s dědou přede mnou zavřeli dveře, ať tam s nimi nezůstávám a jedu pryč. Když tak ať tam zemřou jen oni. Manžel ví co je to zodpovědnost ve válce. Jeho tatínek válčil v Čečně. Zná svou povinnost,“ popsala Anastazie jak se její dovolená u příbuzných změnila ve válečné hrůzy a odloučení nejbližších lidí.
Zatím má aspoň jistotu, že její manžel žije. „Teď mi manžel volal, že jsou u Chersonu, tam jak vede dálnice. Dvacet kilometrů od Oděsy už jsou ze všeho ruiny. Lidi sedí po bytech. Otevřeli školky, aby děti a babičky mohly do sklepů. Všichni se schovávají ve sklepech,“ popsala Anastazie poslední zprávy od manžela.
„Na Ukrajinu jsme s manželem jeli jen na krátkou dovolenou. Normálně jsem přiletěla letadlem do Kyjeva a pak dojela do Kramatorsku. Když to začalo, ve středu večer jsem ještě normálně dojela do Oděsy, ale v pět ráno už tam všechno kolem začalo bouchat. Teď jsou všichni muži od 18 do 60 let povinni se registrovat.
Táta už se přihlásil do armády. Manžel zatím ne, protože ještě tam má dítě s bývalou manželkou. Je tam ale velký zájem o přihlášky do armády, stojí se na ně fronty," popsala Anastazie novinářům svůj příběh a pak pokračovala z Krnova do Prahy. Dostala zprávu, že Její přátelé už na Václavském náměstí organizují potravinovou pomoc pro Ukrajinu.
