Ještě nedávno to se sýpkou vypadalo slibně. Jako její nový majitel se ve Slezských Rudolticích představil spolek Omnium, který zpracoval projekt na záchranu zchátralé památky.

Zástupce spolku Jakub Děd dokonce v roce 2017 pozval odborníky z oblasti památkové péče na exkurzi do sýpky a na zámku uspořádal přednášku o záchraně havarijních památek. Jeho spolek měl dobré jméno, protože v minulosti zajistil citlivou rekonstrukci různých památek, hlavně na Broumovsku.

Nadějný začátek, ale sýpka nemá už ani střechu

Ve Slezských Rudolticích stavební firma sice zahájila rekonstrukci rozebráním provizorní střechy sýpky, ale stavební ruch po čase zas utichl. Dnes má sýpka místo střechy jen holé trámy krovů. Všechno na sýpce rychle degraduje a zarůstá náletovými dřevinami.

Zřícenina Mlýnu Windsor
Druhý nejstarší mlýn chátrá. Deník mapuje zajímavé opuštěné stavby Česka

„Na jaře 2017 byla barokní sýpka vykoupena spolkem Omnium od původního majitele. Důvodem odkupu není budoucí komerční využití, ale prostá záchrana této zajímavé památky. Sýpka byla ke dni převzetí v naprosto havarijním stavu - provizorní střecha byla prohnilá, místy propadlá. Vnitřní dřevěné konstrukce byly vyřezány a odstraněny. Obvodové zdivo se místy rozpadalo,“ uvádí majitel sýpky na svém webu omniumos.cz, kde prezentuje své úsilí o záchranu desítek hřbitovů, kostelů, kaplí a různých památek. Telefonní a mailové kontakty uvedené na tomto webu dnes už nefungují.

Je zde uvedeno, že v září 2017 byla přiznána dotace z Havarijního programu ministerstva kultury na základní zajištění statiky barokní sýpky s tím, že revize projektové dokumentace k obnově památky proběhla ve spolupráci s architektem Lubomírem Dehnerem.

Proč byly stavební práce zastaveny?

Proč byly práce zastaveny a jaké jsou další plány, majitel sýpky neinformuje. Deníku se nepodařilo s ním zkontaktovat, protože telefon ani mailová adresa z webu omniumos.cz už neplatí. Facebookový profil Omnium - Život památkám od léta 2021 nezveřejnil žádný nový příspěvek.

Spolek Omnium loni koupil od města Krnova zaniklý hřbitov v Krásných Loučkách. Letos zde uspořádal workcamp, do kterého se zapojili čeští i němečtí dobrovolníci.
Češi a Němci společně pracovali na hřbitově

„Barokní sýpka v zámeckém areálu ve Slezských Rudolticích byla a stále ještě je ve velmi špatném stavu. Odstraněné vnitřní dřevěné konstrukce, propadlá část střechy, na zbytku "zahrada" a rozvalené zdi. V letošním roce se naštěstí již začalo s postupnou obnovou. Zatím velmi vzdálené budoucí využití vidíme ve vybudování muzejních expozic s připomínkou místní historie a depozitáře. Obnova podobných památek je velmi náročná, zejména finančně, a bývá již nad naše možnosti. Proto jsme vždy velmi rádi za jakoukoliv pomoc či dar,“ uvedl facebookový profil Omnium - Život památkám v prosinci 2017 společně s číslem účtu pro případné dárce.

Památkáři i obec přemýšlí, co dál

Loni Deník požádal o rozhovor starostu Slezských Rudoltic Mojmíra Pargače. Téma sýpky nemohlo chybět.

„Sýpka není naše, takže se dozvídám jen zprostředkovaně z doslechu, že tam byly práce z nějakého důvodu zastaveny nebo přerušeny. Ten projekt revitalizace sýpky vypadal nadějně, viděl jsem k němu spoustu zajímavých vizualizací. Máme ale tolik práce se zámkem, že se o aktuální problémy sýpky zajímám jen okrajově. Byli za mnou památkáři zeptat se, jestli obec náhodou nechce sýpku převzít,“ uvedl starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač s tím, že nemá smysl přemýšlet o převzetí sýpky dřív, než bude mít obec připravený zdroj peněz na tak rozsáhlé opravy.

Starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač.
Za krásami Osoblažska doubledeckerem? Se starostou Rudoltic nejen o turistech

Starosta Pargač si uvědomuje význam historické barokní sýpky i to, že památka je součástí zámeckého areálu, který patří obci. Na druhou stranu památek, které nutně potřebují opravy, je na Osoblažsku spousta a při současných cenách materiálů a stavebních prací není v lidských silách zachraňovat úplně všechno.

Hřbitov Krásné Loučky za tisícovku

Spolek Omnium se v minulosti stal majitelem také dalších chátrajících historických objektů na Krnovsku a Osoblažsku. Krnovští zastupitelé mu v roce 2017 prodali zrušený hřbitov v Krásných Loučkách i s kaplí a márnicí za tisíc korun.

Tehdejší místostarosta Krnova Michal Brunclík (ČSSD) symbolickou cenu zdůvodnil tím, že spolek Omnium zaměřený na obnovu památek bude pro hřbitov lepším vlastníkem, než bylo město.

Krnovští zastupitelé prodali zrušený hřbitov v Krásných Loučkách i s kaplí a márnicí za tisíc korun.
Krnov prodal hřbitov za symbolickou cenu

„Aktivity spolku Omnium v našem regionu nejsou ojedinělé. Stará se o celou řadu drobných historických staveb a církevních i necírkevních památek. Soustřeďuje se zejména na ty, které jsou ve špatném stavu. Umí získat různé dotační tituly. Jsme na základě dobrých zkušeností z celé České republiky přesvědčeni, že na hřbitově v Krásných Loučkách zajistí nejen běžnou údržbu, ale i obnovu hřbitovní kaple,“ uvedl Brunclík s tím, že změna vlastníka hřbitovu Krásné Loučky jistě prospěje.

Zastupitele přesvědčil argumentem, že základní podmínka pro přidělení dotace bývá to, že žadatel je současně majitelem dotyčné památky či nemovitosti.

Kaple Pelhřimovy, kterou proslavila polská "anexe"

Do portfolia spolku Omnium patří také kaple na česko-polské hranici v zaniklé sudetské vsi Pelhřimovy. Kaple se celosvětově proslavila v době pandemie a uzavřených hranic.

Pelhřimovy jsou místní částí obce Slezské Rudoltice. Pelhřimovskou kapličku v roce 2015 od Státního statku Razová v likvidaci získal právě spolek Omnium. Její rekonstrukce byla dokončena krátce před příchodem covidu a uzavřením hranic.

Dokončení oprav provázel známý exces polské armády. Polští vojáci si v české kapličce v Pelhřimovech zřídili základnu a nikoho k ní nepouštěli s odůvodněním, že se jedná o vojenský prostor.

Redaktor Deníku František Kuba se svou fotografií polských vojáků se samopaly na českém území, která proslavila pelhřimovskou kapličku po celém světě. Foto: Deník
Zprávu o polské „okupaci“ kapličky na Bruntálsku převzal z Deníku celý svět

Nepustili ke kapličce ani odborníka, který jako stavební dozor přišel zkontrolovat, jak čerstvě zrekonstruovaná omítka přečkala zimu. Zakázali prohlídku kaple také Ivo Dokoupilovi z Hnutí Duha Jeseníky, který společně s dobrovolníky opravuje pelhřimovský kostel.

Přestože se evidentně jednalo o omyl polských vojáků, kteří neznali přesný průběh státní hranice, některá média toto nerozumění interpretovala jako anexi či okupaci pelhřimovské kapličky. Český a polský ministr zahraničí nedorozumění uvedli na pravou míru, a polští vojáci své stanoviště z české kapličky přesunuli na polský břeh řeky Troja, která tvoří státní hranici.