Zástupci Městského úřadu Krnov letos vezli na Ukrajinu speciální kočárek pro chlapce postiženého mozkovou obrnou a dary dětskému domovu jako projev spolupráce s partnerským městem Nadvirna.

Z okresu Bruntál na Ukrajinu každoročně míří humanitární i finanční pomoc díky různým sbírkám a beneficím, které organizují například Slezská diakonie, Charita Krnov, farnost Město Albrechtice i další. I kvůli tomu teď řada lidí na Krnovsku i Bruntálsku s napětím sleduje překotný vývoj událostí na Ukrajině, které začínají nabírat rozměry revoluce.

Dokoupil zažil už Oranžovou revoluci

Jedním z těch, kdo v těchto dnech s napětím sledují zpravodajství o vývoji na Ukrajině, je také ekolog a cestovatel Ivo Dokoupil z Radimi u Krnova. Na Ukrajině má řadu přátel, zaváděl tam systém turistických značek, provázel turisty a jako jeden z mála českých fotografů dokumentoval takzvanou Oranžovou revoluci, která vypukla na Ukrajině po prezidentských volbách v roce 2004.

Právě v tuto chvíli nejspíš už sedí ve vlaku směřujícím na Ukrajinu. „Původně jsem tam nechtěl jet, protože se mi nepodařilo domluvit s žádným médiem či agenturou, že mi přispějí na cestu nebo aspoň zaplatí za zveřejnění fotografií či reportáže. U tak významné historické události přece nemohu chybět. I za cenu toho, že si všechno zaplatím ze svého, vyrážíme s kolegou kameramanem ve čtvrtek na Ukrajinu," uvedl Dokoupil.

Když se v roce 2004 vrátil z Ukrajiny s autentickými snímky z epicentra Oranžové revoluce, byl k dalšímu vývoji dost skeptický.

„Má skepse vycházela z toho, že Ukrajinci vkládali do Oranžové revoluce příliš velká očekávání. U střídání politických garnitur mezi Janukovyčem a Juščenkem, který mluvil o větší nezávislosti na Rusku, byla proevropská nebo proruská orientace Ukrajiny jen kdesi v pozadí. Bylo mi jasné, že výměnou vlády na Ukrajině neskončí korupce ani nenastane ekonomický zázrak.

V dnešní revoluci ale nejde o výměnu politiků a jejich řeči, ale o smlouvu s Evropskou unií," uvedl Dokoupil, podle kterého se dnes hraje o mnohem víc než v roce 2004, protože orientací na demokratickou EU mají Ukrajinci poprvé po staletích reálnou šanci vymanit se z mocenské sféry Ruska.

Přestože má Ivo Dokoupil doma v Radimi rozkopanou podlahu a jako zástupce Hnutí Duha Jeseníky organizuje práce na kostele v Pelhřimovech, Ukrajina dostala přednost.

„Nevím, kam dřív skočit, protože se navíc s Hnutím Duha Jeseníky chceme připojit k žalobě Nových Heřminov na přehradu, ale podobná šance na skutečnou změnu na Ukrajině nastane jednou za sto let. Nejde o nic jiného, než se vymanit ze sféry velkého bratra a rozhodovat samostatně, se všemi riziky, která to obnáší. Samozřejmě korupce, rozkrádání ve velkém ani chudoba z Ukrajiny nezmizí, ale národ má šanci na největší změny ve své novodobé historii," uzavřel Dokoupil.

Obavy o Ukrajinu

Na Krnovsku si už lidé zvykli o Vánocích chystat dárečky pro Ukrajinu, které partnerským organizacím na Zakarpatské Ukrajině vozil Svatopluk Chlápek ze Slezské diakonie.

„Máme kontakty a partnery hlavně na západní Ukrajině, pro kterou je Evropa blízko, a smlouvu s EU tam podporuje snad sto procent obyvatel. Dokonce už jsem tam viděl i symboliku EU," popsal svou zkušenost Svatopluk Chlápek, podle kterého si Češi bohužel málo uvědomují, že obyvatelstvo Ukrajiny tvoří plno národností a protichůdných zájmových skupin.

„Někde se orientují na Polsko, jinde na Rumunsko, Maďarsko a i Rusko má obrovský tábor zastánců. Bojím se chaosu, kdyby se to příliš vyhrotilo, protože je to dost odlišná kultura. Pokud vyhrají proevropské síly, Rusko jim řekne gratulujeme k vítězství a od zítřka končí dodávky plynu a ropy, užijte si EU.

Plno Ukrajinců jezdí pracovat do Ruska a nostalgicky vzpomínají, jak to za Sovětského sojuzu všechno bylo super. Proevropští Ukrajinci mají nesplnitelná očekávání a všechno si malují růžově. Čeká je deziluze a pak nářky, proč se raději nedali k Rusům, možná dojde i na pálení vlajek EU. Uvidíme," uzavřel Chlápek.