Všude kolem nás lítají vzduchem slova jako úspory, úroky, kreditní karty, deficit. Přesto jsme zčásti finančně negramotní. Dokonce to o sobě sami víme. Podle rozsáhlého průzkumu společnosti SANEP skoro třetina veřejnosti přiznává tento handicap.

V době, kdy zadlužení domácností překročilo bilion korun, nejde o povzbudivá fakta. Více než polovina dotázaných nezná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou, většinová je neznalost v oblasti pojištění vkladů nebo jejich zhodnocování. Když před třemi lety dělalo ministerstvo financí šetření o finanční gramotnosti, devadesát procent lidí odpovědělo, že základy každý získal ve škole. Jenže to zdaleka není pravda.

Daný předmět je ve výuce povinně zařazen teprve od loňského školního roku. „Ve vzdělávacích programech je finanční gramotnost chápána jako součást klíčových kompetencí, které jsou nutné k tomu, aby absolventi obstáli v současné společnosti. Školy mají poměrně velkou volnost v tom, k jakým předmětům tuto problematiku zařadí a jakým způsobem ji budou učit,“ říká Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání, který připravil příručku s názvem Finanční gramotnost – úlohy a metodika. Děti si v ní mohou procvičit sestavování rodinného rozpočtu nebo porovnat výhodnost různých druhů spoření.

Povolený doping

V běhu na dlouhou trať ale přichází velmi účinný a povolený doping. Tím jsou simulované počítačové hry, do nichž se může zapojovat celá škola, třídy nebo jednotliví žáci. Výsledky? Největší nezisková vzdělávací společnost na světě Junior Achievment zkoumala znalosti světa financí mezi třemi tisíci středoškoláky z 12 zemí Evropy.

„Čeští studenti se v počtu správně zodpovězených otázek umístili na prvním místě před Bulharskem a Velkou Británií, uvedl výkonný ředitel Junior Achievment Josef Müller. Právě tato neziskovka pořádá v českých školách spolu se Citi Foundation řadu interaktivních kurzů, během nichž se ze studentů stávají bankéři, vkladatelé, manažeři. Oblíbená je například počítačová simulace Banka v akci. Hra dává studentům ojedinělou příležitost získat znalosti bankovního managementu. Učitelé mají přístup k metodickým materiálům zdarma a žáci platí registrační poplatek padesát korun za školní rok.

„Jako školitel mám s podobnými programy a jejich zařazením do výuky letité zkušenosti. Mohu potvrdit, že pro žáky je to zpestření a nepochybně jim to rozšiřuje obzory,“ potvrdil Deníku pedagog Zdeněk Pospíšil ze Střední odborné školy a SOU Pardubice.