Jan Plesník při povídání o vztazích mezi člověkem a přírodou promítal fotografie tropických pralesů, rašelinišť, savan, tunder i mangrových porostů, které sám nafotil. Je totiž nejen přední světový biolog a ekolog, ale také cestovatel a účastník mnoha přírodovědeckých expedic.

Seznámil návštěvníky knihovny se životem deštných pralesů v Amazonii, mořských řas v oceánu i pandy velké v Číně. Ve své krnovské přednášce se Jan Plesník dotkl celé řady témat od kácení amazonských pralesů, přes nedostatek zdrojů vody, znečištění oceánů, globální oteplování, odumírání korálových útesů, rybolovu, biopaliv, expanzi nepůvodních druhů nebo chemizace zemědělství až k ochraně před povodněmi.

Věděli jste například, že New York spotřebuje více energie než celá Afrika dohromady? Že skutečnými plícemi planety nejsou deštné pralesy, ale mořské řasy v oceánu? Že existují pro lidstvo daleko horší hrozby než nedostatek ropy? Že Česká republika je velmocí v zabetonovávání krajiny supermarkety, ocelovými halami a satelitními sídlišti?

Po přednášce se samozřejmě dostaly na řadu dotazy. Návštěvníky knihovny zajímaly jeho názory na kůrovce, stav naší přírody i jak si představuje citlivé a přírodě blízké protipovodňové opatření na řece Opavě. Besedou však program Jana Plesníka neskončil.

V záři zapadajícího Slunce se vydal společně s kolegou Františkem Pojerem, předním odborníkem na ornitologii na prohlídku Cvilína. V pátek ráno oba přírodovědci využili návštěvu Krnova k tomu, aby obdivovali přírodní památku Staré hliniště, která je zařazena mezi Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.

Duška Cestrová, Fidel Kuba