„Město Bruntál silvestrovský ohňostroj nepořádá. Namísto toho míváme velký ohňostroj na závěr Dnů města,“ vysvětlil místní specifika mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek. „Ani v Krnově městský silvestrovský ohňostroj nebývá. Už před mnoha lety ho nahradil ohňostroj u příležitosti rozsvícení vánočního stromu na začátku adventu,“ popsala místní ohňostrojové tradice mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

Krnované se vyjádřili v anketě

Anketa potvrdila, že vánoční a novoroční ohňostroje jsou téma, které Krnovem rezonuje. Koncem listopadu na tisíc občanů sledovalo rozsvícení vánočního stromu na náměstí provázané s velkolepým ohňostrojem. Starosta Krnova Tomáš Hradil zaznamenal kladné i záporné ohlasy.

„V debatě o našem adventním programu se každoročně vracíte k ohňostroji. Spouštím mezi vámi anketu, zda byste jej chtěli v dalších letech zachovat. Nejde o referendum. Chtěl bych k tomuto tématu rozpoutat debatu, která může být dobrým podkladem pro rozhodování,“ uvedl starosta Hradil ve své výzvě, která má obrovskou odezvu.

Zaplněné náměstí, hlava na hlavě, dlouhý potlesk na závěr. To je důkaz, že se ohňostroj všem líbil. Nebo ne? Mnozí Krnované přišli na náměstí především na rozsvícení vánočního stromečku, a pak už v tlačenici neměli šanci odejít před zahájením ohňostroje. Dav vytvořil zácpy a náměstí desítky minut bylo téměř neprůchodné. Většině dětí zářily oči, jak si s úžasem užívaly magickou atmosférou výbuchů na obloze. Ojediněle ale bylo možné také zaslechnout také dětský pláč a zahlédnout slzičky.

Vyhazování peněz do luftu

„Každý ohňostroj, odpalovaný kdekoli a při jakékoli příležitosti, je jen zbytečným vyhazováním peněz do luftu, a to doslovně!“ konstatoval jeden z diskutujících a vzápětí následovala řada nápadů, jak by se ušetřených 50 tisíc korun dalo využít na něco smysluplného.

„Ohňostroje plaší zvířata i malé děti. Za desítky tisíc mohly být na adventních trzích třeba další koncerty nebo jiný kulturní program. Rozumnou alternativou by mohl být videomapping - vizuálně atraktivní, ale bez negativních vlivů,“ shrnul Michael Cestr svůj názor, který podpořila řada fanoušků videomappingu.

„Je to jen barbarský zvyk, který v moderní době nemá sebemenší opodstatnění. Jen zbytečné týrání zvířat, znečišťování přírody a plýtvání penězi,“ kritizovala ohňostroj Květa Gebauerová. Zazněla také připomínky, že ohňostroj je čínská tradice spojená s oslavami nového roku, ale evropské adventní tradice a české Vánoce jsou o něčem úplně jiném.

Videomapping místo rachejtlí?

Mnozí Krnované jsou vůči ohňostrojům tolerantní, ale s výhradou, že nic se nemá přehánět. Je lepší jeden velký desetiminutový profesionální ohňostroj na náměstí jednou za rok, nebo stovky malých soukromých pyrotechnických show několik dní po celém městě?

„Ohňostroje se používají v Krnově při každé příležitosti, ať jsou to narozeniny, oslavy v podnicích a to i přesto, že jsou bez povolení zakázány,“ argumentoval jeden z diskutujících.

„Ohňostroj se mi líbil, ale obešel bych se i bez něj,“ zaujal neutrální stanovisko Luboš Obruča s tím, že videomapping je dobrá alternativa. Robert Damec má opačný názor. Podle jeho zkušeností je videomapping v porovnání s ohňostrojem jedna velká nuda. Za daleko větší problém než jeden profesionální ohňostroj považuje neurvalé střílení petard po celém městě. Ohňostroj na adventních trzích bohužel často nastartuje pocit, že teď už se budeme bavit pyrotechnikou kdy nás napadne až do Nového roku.

Majitelé psů mají odlišné zkušenosti

Podle očekávání nejzajímavější část diskuse se odehrává kolem pejsků. „Psi se nám tu tak rozmohli, že to začíná být neúnosné. Ohňostroj bych jim dělal každý den,“ snažil se hejtovat pejskaře jeden z diskutujících.

„Myslím si, že jednou za rok by všichni pejskaři mohli přimhouřit oči a ohňostroj přežít. Já musím také celý rok přežívat pomočené rohy domů a pokálené chodníky a trávníky. A to nejen na sídlištích, kde už to tak nějak patří k místnímu koloritu. O štěkotu o půl šesté ráno o víkendu, kdy se to krásně rozléhá po ztichlém sídlišti, se ani nebavím,“ shrnula svůj názor Zuzana Matušná.

Překvapením je, že i mnozí majitelé psů jsou vůči ohňostroji tolerantní. Argumentují, že řadu psích plemen lze vycvičit, aby dobře snášely výstřely při lovu nebo služebním zásahu. Nikdo soudný nenechá labilního psa na zahradě a nepůjde s ním na náměstí, když je ohlášený ohňostroj. Mnohým psům se ohňostroj dokonce líbí. Pejskaři zveřejnili autentické fotografie, jak lidé se svými čtyřnohými miláčky společně se zaujetím sledují ohňostroj.

"Můj pes ohňostroj miluje, vždy když to začne bouchat, lítá od okna k oknu a hledá ho, když ho najde, kouká dokud neskončí. Když jsme venku, táhne směrem k ohňostroji a s velikým údivem na něj kouká," napsal komentář k fotce majitel psa.

Taková idylka je ale spíš výjimka než pravidlo. „Moje fenka má šílenou panickou hrůzu. Žádné utišující přípravky nepomáhají. Co teprve zvířata v ohradách či volně žijící v lese?“ uvedla jedna z diskutujících stejně autentickou zkušenost.

Jak to vidí lidé s postižením?

Ještě závažnější byla svědectví pracovníků z domova důchodců a sociálních služeb. Rány, které pyrotechnika vydává, většinou zní podobně jako střelba. Jak uklidnit stařečka s demencí, kterému pyrotechnika vyvolala asociace na válku? Také postiženým, co nechápou situaci, se smysl ohňostroje těžko vysvětluje.

„Vánoce jsou svátky klidu a hlavně dětí!! Dovedete si představit situaci matky, která vezme své dítě na rozsvícení vánočního stromu, (třeba i z kočárku), nadšeně kouká na tu krásu a najednou zasmrdí doutnáky a zpustí se kanonáda jako u Kyjeva?,“ upozornila jedna z diskutujících.

Přirovnávat bombardování a dělostřelbu na Ukrajině k utrpení dětí a zvířat při ohňostroji? „No tak porovnat život ve válečné zóně s ohňostrojem je hodně hloupé a absolutně shazující to, co tam lidé zažívají,“ odmítl důrazně tyto nevhodné argumenty Michal Ratiborský, který je shodou okolností nejen Krnovan, ale také poslanec parlamentu.