Paní Marta průměrný důchod má. Za dva roky jí bude osmdesát, je v dobré kondici, bydlí sama ve vlastním jednopokojovém bytě. Může si dovolit dvakrát za rok vyjet na dovolenou.

„Jezdím lyžovat do Alp. Každý rok si říkám, že je to už naposledy, ale vždycky mě někdo přemluví, a tak jedu. Je nás autobus plný důchodců, stravu máme svoji, také slevy na skipasy, tak si užíváme. Na našich horách nelyžuji, už jen jednou za rok ty Alpy,“ usmívá se paní Marta, která má vysokoškolské vzdělání, pracovala ve zdravotnictví a do důchodu odcházela v 55 letech. Ještě dalších 10 let si přivydělávala.

Má našetřeno, takže budoucnosti se nebojí. „Když bude nejhůř, myslím, že mám na to přestěhovat se do domu s pečovatelskou službou,“ uzavírá.

Ani další Krnovanka, sedmdesátnice Jarmila, si nestěžuje. „Mám důchod 12 tisíc. Jsem spokojená, ale je to tím, že bydlíme s manželem ve svém a jsme na všechno dva. Mám různé aktivity, některé i drobně placené, takže mohu nějaké peníze oželet a podporovat vnučku v Anglii. Něco úplně jiného ale je, když člověk zůstane sám. Vím podle kamarádek, že utáhnout bydlení z jednoho důchodu je pak mnohem těžší,“ vysvětluje Jarmila.

Ani ředitelka Charity Krnov Monika Dudová, která jezdí pomáhat lidem v nouzi na Osoblažsko, nemá zkušenost se seniory, kteří by trpěli chudobou kvůli nízkému důchodu. S jednou výjimkou: pokud potřebují pečovatelskou službu a nemají dosud vyřízen příspěvek na péči, mohou strádat.

„Důchod na pokrytí pečovatelské služby nestačí. Poradíme jim, jak získat příspěvek, ale vyřízení může trvat tři až šest měsíců. Pokud senior nemá úspory, má v tu dobu problém s důchodem vyjít,“ vysvětluje ředitelka. „Vím ale i o těch, kteří z důchodu podporují své děti a vnuky,“ dodává. V roce 2010 byl průměrný důchod zhruba o dva tisíce nižší. Jen od roku 2016 vzrostl v našem okrese o zhruba 900 korun. Jedná se ale o průměry. Neznamená to, že konkrétnímu seniorovi automaticky narostl důchod o tisíc korun. To se stává výjimečně. Jako například když při letošní oslavě stých narozenin paní Štěpánky Billové přišla zástupkyně České správy sociálního zabezpečení oznámit zvýšení důchodu o 2000 korun. „Aspoň budu mít víc na rozdávání,“ smála se vitální oslavenkyně.

Velkým problémem bývá, že řada seniorů má své úspory, mnohdy celoživotní, uloženy doma. Případů, kdy se podvodníci různými triky vloudili do bytu a o tyto peníze je připravili, je bohužel dost. Pro okradené je to takový otřes, z něhož se nemusí vzpamatovat.

„Stalo se to mojí mamince, která je opatrná, ale podvodnice se vydávala za sociální pracovnici. Nechci na to ani vzpomínat, myslela jsem, že to maminka nepřežije,“ uvedla Krnovanka, jejíž maminku připravila podvodnice o důchod, který si právě přinesla.

Mnohem hůř na tom ale byla před několika lety seniorka, které po návštěvě „milé paní“, která jí pomohla s taškou, zmizelo ze skříně v ložnici 140 tisíc korun.

„Byli jsme zvyklí být pohostinní, pomáhat, mít otevřené dveře. Ještě jsme si nezvykli, že nemůžeme lidem věřit,“ komentovala tuto neopatrnost seniorů na besedě s policistkou Krnovanka Marie Lukešová. „Slyšela jsem na poště ve frontě na důchod, jak si paní nahlas pochvaluje, kolik peněz už z důchodu našetřila. Znělo to jako pozvání pro zloděje. Varování se asi musí stále opakovat,“ dodala moudrá seniorka.