V Bruntále a Opavě již tyto semináře proběhly. Informace o semináři podá zájemcům Eva Birgusová na telefonu 558 900 018. Seminář má vysvětlit úředníkům, vlastníkům půdy a všem, kdo se zajímají o problematiku vodních toků, jak lze spojit protipovodňovou ochranu s ochranou životního prostředí. Představuje metody, kterým se říká Přírodě blízká protipovodňová opatření neboli PBPO.

„V přirozené řece se střídají brody a tůně, což v případě velkých průtoků významně ztlumí kinetickou energii řeky. Vhodná vegetace působí svými kořeny v březích jako armatura půdy. Stejně tak ztlumí nebezpečnou energii řeky, když vodě umožníme rozliv do nivy. Funguje to stejně jako poldr. Bohužel na rozdíl od přehrady je velmi obtížné protipovodňový efekt PBPO vypočítat. Uvedení koryt do přirozeného stavu nás sice neochrání při skutečně velké povodni, ale určitě má svůj smysl. Malé povodně totiž přicházejí mnohem častěji než ty velké,“ uvedl lektor Martin Sucharda z firmy Šindlar, podle kterého je potřeba definovat, co to vlastně je přirozený a co nepřirozený stav řeky.

Na jedné straně spektra je rovné betonové koryto, jako naprosto nepřirozený umělý stav a na opačné straně řeka bez jakéhokoliv zásahu člověka. Mezi tím je celá škála různých typů říčních koryt.

Revitalizace není jen teorie

„Musíme si určit, do jakého stupně jsme za daných podmínek a pozemkových vztahů schopni řeku zpřírodnit. Základní podmínky jdou dané zástavbou kolem řeky, do které příliš zasahovat nelze. Má ale smysl zpřírodnit řeku mimo město a všude tam, kde to lze provést. Revitalizace řeky není jen teorie, ale proces poměrně přesně popsaný vědeckými metodami,“ uvedl Sucharda, podle kterého dnes už například bylo jednoznačně prokázáno, že přemísťování koryta je přirozená vlastnost řeky, přestože o tom ještě nedávno řada technicky zaměřených vodohospodářů pochybovala.

Prostor pro PBPO je také na řece Opavě, kde se kromě nádrže v Nových Heřminovech plánuje také rozsáhlé ohrázování. „Hráze i přehrada jsou určeny pro extrémní situace, které nastanou jen několikrát za století. My ale musíme přemýšlet také nad tím, jak má vypadat řeka mezi povodněmi a mezi hrázemi. Vodohospodáři musí respektovat, že existují také architektonické, urbanistické nebo rekreační funkce říčního toku ve struktuře měst a obcí,“ upozornil Sucharda.

Nádrž ano či ne?

Přestože se názory odborníků na nezbytnost nádrže v Nových Heřminovech stále různí, vláda už o tomto řešení rozhodla. Martin Sucharda doporučuje se s přehradou smířit a soustředit se na to, aby škodila co nejméně přirozenému pohybu živočichů a unášených štěrků. „Přehradě Nové Heřminovy se už asi zabránit nedá, ale stále ještě můžeme zasahovat do projektu, aby se udělalo pro přírodu co nejvíc. My například prosazujeme, aby nádrž v Heřminovech doplnil nivní obtokový kanál pro štěrky, nebo aby se přítok do nádrže rozléval podobně jako říční delta a aby koryto obklopoval lužní les. Bohužel jsme předložili několik důležitých návrhů, které se do projektu přehrady nedostaly,“ dodal Martin Sucharda a pak představil největší český poldr Žichlínek v povodí Sázavy, který se jako pilotní projekt pokouší skloubit technické řešení s PBPO.

Zmínil také zajímavý případ lokality nad Novými Heřminovami, kde se krátký úsek řeky úžasným způsobem samovolně zrevitalizoval. Problém je, že tento přirozený úsek je zřejmě nestabilní.

„Pravděpodobně příští velká povodeň odnese zajímavá rostlinná společenství a smaže síť bočních ramen, která tam vznikla. Pan starosta Heřminov nás také informoval, že už podzimní povodeň s tím úsekem trochu pohnula. Problém je v tom, že řeka funguje jako jeden celek, a zde jí chybí návaznost nad a pod tímto krátkým revitalizovaným úsekem. Je mimořádně zajímavý, ale při povodni lze očekávat jeho destrukci,“ uzavírá Sucharda.