„Jde především o labutě velké a kachny divoké. Ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské,“ prozradil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.

„V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor,“ přiblížil Jiří Šafránek.

Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho využívají ornitologové k odečtení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. „Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu,“ zakončil Jiří Šafránek.

OBRAZEM: PUSTEVNY OPĚT ZDOBÍ LEDOVÉ SOCHY

Ledové sochy na Pustevnách, 12. ledna 2024. | Video: Dominik Pohludka