Zdá se, že v lesích po sněhových a větrných kalamitách vhodné velké jehličnany už došly. V uplynulých letech se většinou podařilo spojit příjemné s užitečným a na krnovském náměstí skončil smrk či jedle, které by stejně dříve nebo později čekalo kácení. Sami občané nabízeli městu jehličnany ze svých zahrad, které jim zacláněly, překážely nebo rostly příliš nahusto. Tyto nabídky se už ale pomalu vyčerpaly.

„Nemůžeme dát na náměstí strom, který má kmen ohnutý jako luk, má odřezané dolní větve, nebo je nebezpečný kvůli prasklinám v kmeni. Letos jsme obhlíželi jehličnany určené k pokácení na pěti lokalitách, ale žádný nebyl pro vánoční strom ideální,“ povzdechl si Dušan Martiník z odboru životního prostředí, který má ve své kompetenci zeleň.

„Dokonce jsme volali do Úvalna, jestli by nám sousedé letos mohli pomoct s vánočním smrkem, ale pan starosta Šimek má tytéž problémy. Jehličnany v obecních lesích jsou po kalamitě tak narušené, že i Úvalno požádalo o pomoc Lesy České republiky,“ dodal Dušan Martiník.

Výběr stromu

Nakonec padla volba na šestnáctimetrový smrk u panelových domů na Chářovské ulici 18 a 20. Je sice napadený houbou, ale zatím se u něj prosychání neprojevilo naplno. „Je sice na první pohled pěkně zelený, ale při bližším ohledání zjistíte, že už má jehličí svěšené dolů. Je to otázka pár měsíců, než by začal prosychat a opadávat jako sousední smrk, který rostl pár metrů od něj.

V lesích se takto projevuje hlavně napadení kůrovcem nebo václavkou, ale ve městské zeleni se jedná o jiné dřevokazné houby. Z nabídky stromů, které jsme posuzovali, byl nejlepší,“ představil Dušan Martiník letošní vánoční strom Krnova.Pokácení tohoto stromu provázely zprvu nesouhlasné reakce obyvatel sousedních domů.

„Žádali jsme město o pokácení sousedního suchého stromu. Umíte si představit naše zděšení, když ve středu namísto něj pokáceli sousední zelený smrk. Přiběhli jsme se sousedy na místo, když už smrk lesáci nakládali na auto. Zákrok zdůvodnili tím, že smrk byl něčím napadený a stejně by v dohledné době uschnul, ale může ještě posloužit jako vánoční strom. Suchý smrk vykáceli až příští den ráno, ve čtvrtek,“ uvedl svědek kácení, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Strom zasadili zdejší nájemníci

Někteří obyvatelé panelových domů při kácení dojatě vzpomínali, jak před více jak třiceti lety tyto smrky vlastnoručně sázeli při nějaké brigádě. Mnozí je považovali za své, přestože stojí na městském pozemku.

„Staráme se o trávník, záhony, keře, stromky, kurty a celkově o okolí domu. Když na důkladnou údržbu podle našich představ město nemá prostředky, rádi si ji zajistíme sami, ale nikdo se pak nemůže divit, že místní získali k těm stromům vztah. Bylo jim líto, že městu nestojíme ani za to, aby nás předem informovali o důvodech kácení,“ doplnila Jana Závodníková, která se společně s další sousedkou vydala na městský úřad tlumočit stanovisko obyvatel této lokality.

„Iniciativu místních při péči o zeleň vítáme, ale na druhou stranu nevíme, na koho se v podobných případech obrátit. Společná péče o okolí domů tam funguje příkladně a spontánně, ale z vlastnických vztahů k bytovým domům nevyčteme, kdo z nich je osoba kompetentní pro jednání s úřady,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Rostislava Rollerová.

Ideálním řešením narůstajících problémů s krnovskými vánočními stromy je využití živého stříbrného smrku na náměstí, který za patnáct let od výsadby vyrostl do dostatečné velikosti. Je krásně souměrný, bohatě větvený a je bezpečně ukotvený v zemi svými kořeny. Navíc je živý, celoroční a levný, protože odpadnou náklady na kácení, transport i ukotvení na náměstí. Stačí jej opatrně nazdobit a vyřešit rekultivaci trávníku, pokud utrpí při zdobení smrku nějakou újmu.