Krnovské náměstí trpí konkurencí blízkých hypermarketů, které odlákaly lidi jinam. Jen několikrát do roka náměstí oživí různé trhy a jarmarky.

Dalším problémem je rozlehlost náměstí. Vtipálci tvrdí, že na dlažbě náměstí lze pozorovat zakřivení zemského povrchu, a srovnávají ho s obřím buzerplacem ve vojenském prostoru Libavá. Pustou plochu se snaží opticky rozčlenit zelení.

Zeleně je až moc?

Podle zahradního architekta Petra Ondrušky byla zeleň na náměstí zpočátku brána jako provizorium, než se podaří najít koncepci, jak se vyrovnat s následky rozsáhlého poválečného bourání v centru.

Zatím zeleň, opravené fasády ani nová dlažba náměstí příliš neoživily.

„Zeleň na náměstí pomáhá tlumit nepříjemný pocit z příliš velkých prostor, ale podobných parků a proluk je v centru Krnova příliš. Parkovou zeleň máme hned na náměstí Minoritů, kolem řeky, dále Smetanovy sady, parky u evangelického kostela i u kina Mír. Výsledek je, že při takovém množství parků příjemný pocit ze zeleně v centru Krnova devalvuje.

Vycpávat náměstí stromy a měnit ho v les není řešení. Stejně tak není řešením postavit na náměstí vodotrysk, jaký některý z radních zahlédl na výletě v Německu. Tak jednoduché recepty v praxi nefungují. Detailem nic nespravíš, když není v pořádku celek," komentoval Petr Ondruška roli zeleně na náměstí.

Nezapomeňte na podnikatele

Provozovatel farmářského krámu u radnice Rudolf Feilhauer připomíná, že při snaze oživit náměstí by radní měli brát v potaz také názory podnikatelů ze zdejších obchodů. Ti nejsou nadšení, když v rámci jarmarků a trhů lákají lidi na náměstí stánky s podobným sortimentem, jaký nabízí jejich kamenné obchody.

„Oživit náměstí stánkovým prodejem vypadá jako bezva nápad, ale jen když tam nemáte svůj obchod. Obchod se stejným nebo podobným zbožím, ale vyšším nájmem než pouliční prodejce," doplnil Rudolf Feilhauer.

Diskuse čtenářů Deníku

Pod článkem o krnovském náměstí se rozběhla zajímavá diskuse.

Čtenářka Katka potvrdila, že si na náměstí připadá jako na vesnici, kde jen občas zahlédnete spěchajícího člověka. „Většinou lidé spěchají k bankomatu nebo od něj. Kdyby na náměstí nebyla spořitelna, tak tam nepotkáte ani nohu," napsala v diskusi čtenářů Katka.

Zapojil se také jeden pamětník, důchodce z vesnice. „Osobně znám náměstí v Krnově z dob kolem roku 1975, kdy tam chodili turisté dokonce i v noční době pod odbíjející hodiny. Dnes jsem tam byl opět. Urbanista je asi něco jako zahrádkář. Proč by tam lidé měli chodit?

Projel jsem kus Evropy, ale takový les, jaký mají v Krnově na náměstí jsem nepotkal. Z mého pohledu porosty silně přerostly, takže když na náměstí někoho hledáte, tak je lepší zajít na městskou policii a podívat se tam přes kamery. Komu se to líbí, nevím, ale působí to úsměvně," zhodnotil podobu náměstí důchodce.

Oponoval mu čtenář Max, který má odlišný pohled. „Zašedlé paneláky, to měli turisté vskutku co obdivovat. Dnes vypadá náměstí daleko lépe. Zeleň je zrovna jedna z věcí, která pomáhá ten obří prostor rozčlenit. Jednou možná přijde doba, kdy se rozhodneme náměstí zastavět, ale docela jsem rád, že to není teď," zhodnotil náměstí Max.

Pozoruhodné nápady

Čtenáři v diskusi potvrzují názor, že hypermarkety v okolí jsou pro náměstí skutečným neštěstím. „Hypermarkety u centra schválili stejní zastupitelé, kteří by teď chtěli oživit náměstí. Tomu se říká, že městu chybí koncepce," glosoval situaci Max.

Mezi náměty na zlepšení se objevily návrhy jako hledat inspiraci v historii, prosadit zavření hypermarketů nebo nařídit úředníkům z radnice, aby každý den povinně dvě hodiny korzovali náměstím. A též zaznělo varování, že jarmarky už začínají být poněkud nudná a ohraná písnička, protože mastný bramborák, svařák a pár stánků s veteší dnes už nikoho neohromí.

Zapojme odborníky i laiky

Podle Petra Ondrušky je náměstí mimořádně cenným prostorem, takže řešení vyžaduje spolupráci občanů laiků, odborníků architektů, urbanistů i úředníků a politiků.

„Park na náměstí je trochu divná rarita. Útulnost je něco jiného. Ta vzniká variabilitou prostoru, který pracuje s prvky tajemství a překvapení. Jak toho dosáhnout? Obrovské krnovské náměstí je natolik specifické, že tady je každá rada drahá. Začněme diskusí o smyslu veřejného prostoru, co ho tvoří, jak funguje jeho návaznost na okolí.

Hledejme souvislosti ekonomické, provozní i sociální. Co bohužel nezměníme, jsou ty nešťastné hypermarkety," naznačil Ondruška, kudy by se měla diskuse ubírat.