Můžete pane starosto zrekapitulovat nejdůležitější investice?
Stěžejní investicí Úvalna uplynulých let bylo koupaliště, které v roce 2017 prošlo celkovou rekonstrukcí na biotop. Bylo to první koupaliště v kraji, kde může být voda celoročně. Jako novinka si získalo značnou pozornost. Návštěvníci se k nám přijíždí koupat z dalekého okolí, i z Polska. Mou srdeční záležitostí je hlavně Rychta, historická památka v centru Úvalna. Zpočátku to oživování Rychty bylo víc o práci, než o penězích. Postupně také na Rychtě přibývaly etapy, kdy se to bez peněz neobejde. Teď například právě dokončujeme rekonstrukci, která zpřístupní sklepy Rychty pro veřejnost.

Jaké investice plánujete na Rychtě v budoucnosti?
Čerstvě máme schválenou dotaci na 15 milionů od ministerstva pro místní rozvoj. Je určena na zbylé objekty kolem Rychty. Některé dnes připomínají zbořeniště. Díky dotaci se celé okolí Rychty zásadně promění. Můžete si udělat představu podle stodoly, která už je kompletně opravená. Sídlí v ní sběrný a recyklační dvůr. Mám dlouhodobou vizi, že by v těch místech mohla vzniknout náves Úvalna. Dnes Úvalno žádné přirozené centrum nemá, jen křižovatku s hustým provozem. Rychta na návsi by se měla stát kulturním a společenským centrem. A náves místem, kde všechny objekty nějak slouží veřejnosti. Pokud se to podaří realizovat, změní to současnou podobu obce. Je to ale ještě daleká budoucnost. Vychází z předpokladu, že lidé ze všech konců Úvalna se občas chtějí scházet. Ověřili jsme si to třeba tím, jak se podařilo oživit třeba parčík u fary. Když obec dala lidem možnost scházet se, oni ji rádi využili.

Starosta Úvalna Radek Šimek přivítal návštěvu z Deníku ve své nové kanceláři, kde se teprve zabydluje.Starosta Radek Šimek ve své kanceláři.Zdroj: Deník/František KubaNenašlo by se pro stodolu na budoucí návsi lepší společenské využití než je současné odpadové hospodářství?
Zkusili jsme v opravené stodole v rámci kolaudace uspořádat společenskou akci, než se to tam začne plnit odpadem. Měl jsem z kolaudačky pocit, že program založený na sousedském setkání tam vyloženě patří. Nám by se to společenské využití líbilo, ale sběrňák v tom místě má dlouhou tradici. Z mnoha důvodů je dobře, že ho máme právě uprostřed obce. Vznikl tam už za pana starosty Odložilíka, takže lidé jsou zvyklí mít likvidaci odpadu po ruce. Je pravda, že nám to odpadové hospodářství moc neladí s vizí Rychty jako kulturního centra. Využili jsme ale při opravách dotaci na sběrné dvory, takže i z tohoto důvodu nemůžeme sběrný dvůr jen tak zavřít a přemístit. Mám vizi, že jednou by se sběrný dvůr mohl přesunout třeba do nevyužitého kravína nebo mu můžeme postavit vlastní halu. Tato problematika dnes není na pořadu dne. Budeme rozhodovat až podle toho, kam se areál Rychty a koncept návsi začne vyvíjet v budoucnosti.

Teď nám do kultury a cestovního ruchu zasáhl covid, ale máte už představu s jakým programem začnete až ta doba odezní?
Mě by se líbilo zkusit v Úvalně větší folklorní festival. Znamenalo by to využít celou Rychtu i stodolu. Museli bychom tam jednou ročně všechno na pár dní vyklidit a přeorganizovat. Kdybychom vzbudili zájem veřejnosti, rád bych s tématem folkloru dál pracoval a rozvíjel ho.

Čím byla stodola, než tam vznikl sběrný dvůr?
Nějaký čas tam sídlili hasiči. Pamatuji, když jsem byl úplný prcek, že tam zemědělci měli ustájené koně. Fungovalo to jako stáje a stodola na uskladnění sena. Vlastně celé to místo fungovalo jako propojený zemědělský komplex.

Co si slibujete od zpřístupnění sklepů na Rychtě?
Třeba aby se vrátili zvědavosti návštěvníci, kteří už někdy na Rychtě byli. Samotný sklep stojí za prohlídku, ale samozřejmě tam chceme nabídnout i něco víc než jen holé stěny. Nechci z toho udělat lacinou atrakci typu mučírna, jaké se dělají všude. Lehce tajemné nebo strašidelné zákoutí nezaškodí, ale mělo by být spojené s nějakým ponaučením. Třeba můžeme názorně ukázat, jak se ve sklepech skladovaly potraviny před vynálezem ledničky.

Úvalenská Rychta díky dotaci zpřístupní své historické sklepy. Na oživení památek v centru Úvalna se podílí projektant Dalibor Rebroš.Úvalenská Rychta.Zdroj: Deník/František Kuba

Můžete zrekapitulovat příběh Rychty se svého pohledu?
Stal jsem se starostou v roce 2010. Když jsme se s místostarostou Romanem Šťastným začali seznamovat s obecní objekty, nikdo netušil, jakou má Rychta skutečnou historickou hodnotu. Sice byla od devadesátých let zapsaná na seznamu památek, ale chybně, jako kontribučenská sýpka. Teprve když jsme tam začali všechno čistit a vyklízet, tak nám došlo, že v sýpkách nebývají na zdech ozdobné malby. Tím, že jsme v roce 2011 vyklidili všechno, co na Rychtě za desítky let zanechali zemědělci, se památkářům otevřela cesta k podrobnějšímu zkoumání. Využili jsme naplno možnost vzít si lidi z pracáku. V Úvalně jich tehdy pracovalo asi dvanáct. Byli mezi nimi místní kluci, které to začalo bavit a pracovali naplno. Nadřeli se škrábáním omítek i vyklízením. Získali k Rychtě vtah, který teď předávají dál. Strávili tam kus života a odvedli tak kus práce, na kterou mohou být hrdí. Rádi Rychtu ukážou kamarádům a příbuzným a současně mají dobrý pocit, že jejich dílo slouží.

Jaký program Rychta nabízí?
V první fázi jsme tam vystavovali staré fotky obce a exponáty zapůjčené od místních. Pak se nám osvědčila spolupráce s Bohumilem Králikem, který má kontakty na umělce a také cit jak sestavit na Rychtě program, aby zaujal nejen místní, ale také návštěvníky z Krnovska, Opavska i z Polska. My zase umíme udělat výstavy a akce pro místní. Máme na rok 2021 naplánováno spoustu zajímavých věcí, tak uvidíme, jestli nám covid umožní to také realizovat.

Můžete se ještě stručně vrátit k větším investicím?
Opravujeme školní tělocvičnu a dokončilo se fotbalové zázemí pro naše sportovce. Koupili jsme za korunu objekt staré sokolovny, takže nás nás tam čekají velké investice. Už se to projektuje.