Růžena Urbanová: Od obou dětí se učím

Jejími kolegy se rozumí kolegové, dříve narození studenti z Univerzity třetího věku, která probíhá pod hlavičkou střední průmyslové školy a obchodní akademie. Kloboukovým majálesem chtějí organizátoři 15. května uctít svátek všech studentů a vytvořit novou bruntálskou každoroční tradici.

Protože je lepší spojit síly, plánují majáles ve spolupráci s radnicí, střediskem volného času a žáky a studenty místních škol. Jaká je Růžena Urbanová v soukromí?

Když jste byla dítě, čím jste chtěla být?

Princeznou, královnou, Vinnetouem. A taky jsem zvažovala, že bych odešla
s mimozemšťany, kdyby mě o to požádali.

Jaká jste byla žákyně?

Nezbedná, nepoddajná, tvrdohlavá a snažila jsem se manipulovat se všemi kolem.

Proč plánujete Kloboukový majáles?

Chceme slavit, oslavovat život, radovat se s přáteli a chceme to i pro ostatní, aby nám všem bylo hezky.

Byly chvíle, kdy jste s tím chtěla seknout?

Ne!

Kde nejvíc naberete síly, jak relaxujete?

Při práci. Organizuji další akce. Setkávám se s přáteli, zpívám si ve vaně a pak při žehlení. Stále něco píšu a maluji anděly.

Vzpomenete si na seznámení se svým životním partnerem?

Stalo se mi to dvakrát. Moje otázka vůči prvnímu byla, co to je buzerant. Bylo mi 13 let. Pak jsme se vzali, a po 26 letech mi utekl. Co se týká druhého, měla jsem na nohou silonky se švem vzadu a věděla jsem, že kouká. Měl snahu mě pak učit pořádku, ale já potřebuji volnost, hodně prostoru, abych mohla tvořit. Začali jsme spolu soupeřit, až jsme se vzali.

Děti, to jsou starosti i radosti…

To ano, moje dcera je slepá a nechodí. Už 27 let si ji beru na víkend jednou měsíčně domů. Dovedete si to jistě představit. Můj syn přišel o levé oko a bojuje s těžkostmi života. Oba je miluji. Od obou dětí se stále učím.

Sportujete? Který sport vás baví?

Jóga a běh. Dříve víc, teď míň. 
I když žiji se sportovcem, tak nesportuji. Když huntovat tělo, tak jen při sexu. Při sportu musíte koukat jen dopředu. Mít výsledky. A já koukám po okolí.

Jaká kulturní událost vás v poslední době zaujala?

Velká pardubická. To byla akce! Koně, ženy a klobouky.

Máte nějaké oblíbené místo?

V Nových Heřminovech mám malou chaloupku, je tam blízko les, řeka a splav, studánky a mraveniště. A někde mezi tím vším mé mládí.

Co byste v životě nechtěla zažít?

Abych přežila vlastní děti. To ne!

Která historka vás v poslední době pobavila?

To, jak jsem si zašantročila svoje brýle a obvinila jsem manžela, že mi je vytřepal z balkonu 
i s koberečkem. Pak jsem je našla ve spodním prádle, a on je hledal v trávě pod balkonem, protože tomu uvěřil.

Vaše nejoblíbenější jídlo? Vaříte si ho sama?

Rajská omáčka a bramboráky. Ale ráda si dávám dobrá jídla 
v lepších restauracích. To víte, jsem Střelec, požitkář.

Co děláte, když na vás přijdou chmury?

Odhrnu záclony, vzpomenu si na mámu a tátu, také na bratra, kteří už jsou na druhé straně, postěžuji si, pobrečím, nadechnu se a jdu dál.

Který moderní přístroj byste oželela?

Neznám všechny moderní přístroje, ale ty, co znám – televizi, mobil, pračku –, ty potřebuji.