Také Rusín plánuje moderní likvidaci odpadních vod. Podobně jako v Liptani připravujeme projekt na komunitní síť čistíren odpadních vod.

„Začali jsme o něco později než Liptaň, ale je to velmi podobný projekt sítě malých lokálních čističek se společným dispečinkem. Původně byla v našem územním plánu kanalizace, kde zvlášť dešťová a zvlášť odpadní trubka vedou na velkou centrální čistírnu odpadních vod. Tak to mělo fungovat pouze pro místní část Rusín. Části Matějovice a Hrozová dál počítaly s využitím a vyvážením současných žump. Dlouho jsme se zastupiteli hledali jak odkanalizovat také vzdálené domky v okrajových částech,“ vysvětluje starosta Rusína Radek Bezděčík.

Budovat nákladnou centrální kanalizaci jen pro Rusín, když stejně nebude dostupná všem? Napojit na ni kromě Rusína také Hrozovou a Matějovice by představovalo desítky milionů navíc.

Malé čističky s velkou účinností

Naštěstí vývoj jde dopředu, takže dnes už i malé domovní čističky mají vysokou úroveň čištění. Vypouštěná voda spolehlivě plní všechny požadavky dané zákonem.

„Už máme schválené dotace. Koncem března jsme v zastupitelstvu schválili upravený územní plán, takže teď už nám nic nestojí v cestě. Právě začínáme jednání s občany, kteří projevili zájem o čističku v rámci společného projetu. Projektová dokumentace se pošle ke schválení na vodoprávní úřad. V dalších krocích vypíšeme výběrová řízení na dodavatele technologií a zhotovitele. V ideálním případě bychom mohli začít kopat už příští jaro,“ popsal starosta Bezděčík koncepci sítě čističek.

Jak to bude fungovat?

Jednotlivé čistírny budou v majetku obce, ale postaví se na soukromých pozemcích uživatelů. Obec zajistí pracovníka, který se o čističky bude starat minimálně po dobu udržitelnosti projektu, tedy po deset let. Každá čistička má čidla a zařízení, které informace o provozu odesílají do centrálního virtuálního dispečinku.

"Ten bude pomocí nějakého softwaru fingovat tady na obecním úřadě. Budeme vědět, s jakou účinností čističky fungují, a pokud něco není v pořádku, vyšlou nám čističky hlášení o chybě, abychom tam mohli vyslat školeného pracovníka. Ten zvládne běžný servis a základní údržbu,“ vysvětluje starosta Rusína.

Obecní čistička na soukromém pozemku?

Jedna firma bude stavět stejný typ čističek na soukromých pozemcích. Není to příliš komplikované po právní stránce?

„Funguje to už v jiných obcích, kde to mají právně ošetřené. Jde tedy o odzkoušený model. O právní záležitosti se stará už projektant, který bude rovněž technickým dozorem. Provede nás celou přípravou i realizací projektu. Čistírna bude na soukromém pozemku s tím, že po deseti letech by se to mělo převádět na vlastníky odkanalizovaných staveb. Buď se to ošetří smluvně, nebo bude stanoveno věcné břemeno. Uvidíme. Není sice běžné, že obecní stavba je na soukromém pozemku, ale v případě čističek se to všeobecně akceptuje,“ doplnil starosta Bezděčík s tím, že všechno průběžně konzultují na vodoprávním úřadě.

Spolufinancování občany

Před deseti lety proběhla kolaudace vodovodu, který definitivně vyřešil kvalitní pitnou vodu pro Rusín, Matějovice i Hrozovou. Teď přichází na řadu stejně plošné a velkorysé čištění splašků. Bude zde odkanalizováno na devadesát procent všech nemovitostí.

„Kdybychom šli cestou centrální čističky, bude to stát na 30 milionů jen pro Rusín. Pokud se povede tento projekt, tak za necelých 13 milionů budeme mít vyřešený Rusín, Hrozovou i Matějovice. Vyšlo nám to jako to nejdostupnější a nejlevnější alternativa. Chceme s čističkami pomoct nejen občanům, ale také chalupářům. Naše nabídka je určená všem kromě komerčních provozů. Vyřešíme samozřejmě odkanalizování obecního úřadu, sportoviště i bytových domů. Vzhledem k tomu, že budování sítě čističek vyžaduje kromě dotačních peněz a zdrojů z rozpočtu obce také spolufinancování samotných uživatelů, věřím, že si každý bude dávat větší pozor, co vypouští do čističky na svém pozemku, než kdyby šlo o centrální čovku pro celou obec. Je to v zájmu každého občana, aby mu čistička dobře fungovala,“ uzavřel starosta Rusína s tím, že podle názoru zastupitelů by se příspěvek občanů na jedno malou čističku měl pohybovat kolem 15 až 20 tisíc korun.