Narodil se 1. února 1873 v rodině malého vesnického truhláře. Chlapec se už na leskovecké základní škole velmi snadno učil, takže byl doporučen ke studiu na německém gymnáziu v Opavě. Tam vynikal především v matematice, fyzice a chemii.

Poté začal studovat na Technické univerzitě ve Vídni. Kdo mu vlastně umožnil toto nákladné vzdělání, když pocházel ze skromné rodiny, není známo. Fakt ale je, že studoval se skvělými výsledky a v roce 1898 získal titul inženýra. Specializoval se na výstavbu výškových budov a mostů.

O čtyři roky později získal titul doktora technických věd. Jeho životním osudem se stal železobeton.

V tomto domě, který stojí v Leskovci nad Moravicí, se narodil Rudolf Saliger, vědec, který zdokonalil využití železobetonu. foto: archiv obecního úřadu Leskovce nad Moravicí

Železobetonová vize

Samotný beton je lidstvu znám několik tisíc let, úspěšně ho používali například Římané, šlo vlastně o pojivo sopečného původu. Termín beton pochází z roku 1756 a použil ho francouzský inženýr Bernad de Bélidor. Teoreticky zpracoval využití železobetonových konstrukcí Francouz François Colgnet.

Rudolf Saliger jeho práce zdokonalil a uvedl do praxe. V této oblasti se stal odborníkem světové úrovně. Na samém konci 19. století byl jedním z hlavních odborníků při stavbě železniční Jižní dráhy v Rakousko-Uhersku, především pokud jde o mosty. Později pracoval v Německu, kde byl hlavním expertem v tamní největší společnosti pro betonové a ocelové stavby.

Vykonal několik studijních pobytů ve Švýcarsku, Belgii a Francii. Ve třicátých letech navštívil také Spojené státy a tehdejší Sovětský svaz. Sověti mu učinili velkolepou nabídku aby totiž stál v čele celosvazového institutu pro výzkum železobetonu. Období před začátkem druhé světové války bylo pro Saligera časem velkých poct. Stal se nositelem jedinečné Exnerovy plakety či Goethovy medaile. Byl jmenován dvorním radou.

V roce 1926 získal čestné občanství své rodné obce Leskovce nad Moravicí.

Všude se zajímal o využití železobetonu. Současně přednášel na vysokých školách v Braunschweigu, Berlíně nebo v Praze. V roce 1908 mu byla udělena mimořádná profesura pro železobetonové stavebnictví a o rok později se stal řádným profesorem na Technické univerzitě ve Vídni.

Po rozpadu monarchie a vzniku Rakouské republiky byl na této škole jmenován děkanem fakulty stavebního inženýrství, v roce 1938 rektorem a hned poté se stává členem rakouské akademie věd.

Darkovský most. Na projektování tohoto mostu se podílel profesor Rudolf Saliger. Kvůli lepšímu průtoku vody byl most zvýšen o dva metry. Foto: archiv Městského úřadu v Karviné

Skvělé domy a mosty

Zdá se, že po německém anšlusu Rakouska podlehl Rudolf Saliger nátlaku, a aby si udržel své vysoké postavení, vstoupil tak jako mnoho Rakušanů podobného postavení do nacistické strany NSDAP. Tento slavný inženýr zdokonalil využití betonu až do dnešní podoby. Architekti celého světa tak byli ve své tvůrčí práci postaveni před novou výzvu.

Saliger tak vlastně ovlivnil celý obor stavebnictví, dal podnět ke vzniku nových výrobních odvětví. Jeho stěžejní díla „o železobetonových stavbách v teorii o konstrukci“ nebo o „praktické statice“ si uchovávají svou platnost dodneška. Prof., Dr., Ing. a dvorní rada Rudolf Saliger byl členem rakouského stavebního či patentového úřadu.

Podle jeho návrhů byly postaveny stovky staveb, například mosty v Lublani a Vratislavi, v německém Kasselu, ale také v Opavě, vytvořil četné návrhy na stavbu mostů přes Dunajský kanál, spolupodílel se na projektech železobetonových výškových staveb v americkém Chicagu, na výškové budově státního nakladatelství v Moskvě, plaveckého bazénu v Dianiných lázních ve Vídni nebo hotelu v Tatranské Lomnici.

Také v našem regionu po něm zůstala cenná díla. Jde například o most v Darkově, který byl kvůli lepšímu průtoku zvýšen o dva metry, dále v Nových Heřminovech, kde ho nedokázala zničit ani stoletá povodeň v roce 1997. V rodném Leskovci Saligerem navržený most sice stále stojí, ale je dnes pod hladinou Slezské Harty, podobně jako jeho dvojče Všeboři u Mostu. Doufejme, že skvělý most v Nových Heřminovech také neskončí na dně přehrady.

Na železobetonovém sídlišti ve vídeňské čtvrti Semmering je několik ulic, které nesou Saligerovo jméno. Tento významný inženýr zemřel 31. ledna 1958 ve Vídni.

Nové Heřminovy. Také v této obci byl postaven podle návrhu Rudolfa Saligera most přes řeku Opavu. Nezničila ho ani povodeň v roce 1997. Foto: Deník/Dalibor Otáhal