Nejdřív je potřeba zajistit dostatečný zdroj vody. Dnes jsou obyvatelé Býkova Láryšova odkázaní na vlastní studny. Kvalita i vydatnost vodních zdrojů pokulhává.„Počítáme tady do budoucna s další obytnou zástavbou, ale nejdřív musíme koncepčně vyčeřit problém s pitnou vodou. Krásný jižní svah za hasičskou zbrojnicí je ideální pro nové domky, ale zdroj vody tam chybí,“ popsala problém starostka Býkova-Láryšova Marcela Nytrová.

Soukromý vodojem dosluhuje

Obyvatelé Býkova-Láryšova mají své vlastní studny. Ty ale v létě vysychají. Kvalita pitné vody je tak kolísavá, že mnozí si raději dováží balenou vodu. Mezi Býkovem a Láryšovem je sice vodojem, ale ten je soukromý a jeho infrastruktura už dosluhuje.

„Obec je v jednání se soukromým vlastníkem vodojemu, který patří k zemědělskému areálu. Původně byl vybudovaný jako součást státních statků. Je napájený z vrtu v Branticích. Voda je k vodojemu tažena nad Guntramovicemi na velkou vzdálenost. Celé je to v rukou soukromého vlastníka, který musí na dlouhé trase udržet v chodu tři čerpadla. Technická infrastruktura navíc už dosluhuje a i před tím byl provoz vodojemu energeticky náročný. Takže i majitel vodojemu dnes uvažuje spíš o hledání bližšího vodního zdroje někde v okolí, než o rekonstrukci současné infrastruktury,“ popsala situaci kolem vodojemu starostka Býkova – Láryšova Marcela Nytrová.

Láryšov je dnes příjemné místo k životu. Je odtud blízko do Krnova i do přírody.
Láryšov má 30 obyvatel, asi jako školní třída. Centrem dění je zde pergola

Pokud by se vodní zdroj pro vodojem našel přímo v Býkově, bude zemědělský areál mnohem soběstačnější. Navíc jsou na tento vodojem kromě zemědělských provozů připojené také dvě bytovky. „Máme tady břidlicovo jílové podloží a vodu s přirozeně zvýšeným obsahem manganu a železa. To způsobuje různé technické problémy, pokud potřebujete upravit studniční vodu na pitnou,“ uvedla starostka s tím, že problém je nejen kvalita vody, ale také vydatnost studní.

Soukromý vodojem mezi Býkovem a Láryšovem je napájený z vrtu v Branticích. Voda je tažena na velkou vzdálenost, přečerpávání je energeticky náročné a technologie už pomalu dosluhuje.Soukromý vodojem mezi Býkovem a Láryšovem je napájený z vrtu v Branticích. Voda je tažena na velkou vzdálenost, přečerpávání je energeticky náročné a technologie už pomalu dosluhuje.Zdroj: Deník/František Kuba

„Dolní část obce je na mokřině, ze které pramení Černý potok. Tam jsou jsou na tom s vodou nejlíp. Kdysi tam dokonce bývaly rybníky. Když ale přišly ty suché roky a některým občanům v horní části vyschly studny, museli jsme ve spolupráci s hasiči vodu dovážet v cisternách. Někde stojí domy přímo na skále, která moc vody nezadrží. My máme doma pětimetrovou studnu a už jsme si zvykli, že když v létě dlouho neprší, musíme šetřit,“ doplnila starostka.

Voda tu je, ale není pitná

Dokonce ani na hřišti v Býkově, kde se odehrávají kulturní a sportovní akce, chybí voda. Na akce si obec pronajímá mobilní suché wc.

„Zvažujeme podrobnější průzkum šedesátimetrového vrtu za hřištěm, který je na pozemku obce, ale nevyužívá se. Voda z něj je tak nekvalitní, že čištění by bylo finančně i technicky příliš náročné. Takže nějaká voda tady k dispozici je, ale není pitná. Dotace na vybudování zdroje vody nebo vodovodu existují, ale nikdy to nejsou stoprocentní nálady. Pro malinkatou obec je často i spolufinancování neúnosné,“ popsala starostka Marcela Nytrová začarovaný kruh kolem vody.

Soukromý vodojem mezi Býkovem a Láryšovem je napájený z vrtu v Branticích. Voda je tažena na velkou vzdálenost, přečerpávání je energeticky náročné a technologie už pomalu dosluhuje.Soukromý vodojem mezi Býkovem a Láryšovem je napájený z vrtu v Branticích. Voda je tažena na velkou vzdálenost, přečerpávání je energeticky náročné a technologie už pomalu dosluhuje.Zdroj: Deník/František Kuba

Rozbor? Raději nevědět, co pijeme

Další riziko býkovských studní se ukázalo v roce 2014, když jarní přívalové deště zasáhly svah, na kterém byla zasetá kukuřice. Voda spláchla ornici a část obce byla plná bláta. Navíc došlo ke znečištění studní. „Neříkám, že před tou událostí byla všude pitná voda, ale kvalita studniční vody se výrazně zhoršila. Když jsem si nechala doma udělat rozbor vody, tak teď váhám, jestli si v ní vůbec můžu vyčistit zuby. Po převaření je pitná, ale pořád je to jen povrchová voda. Dohodli jsme se zemědělcem, ať příště už kukuřici na svažité pozemky neseje,“ uvedla starostka.

Pokácení dubu, který přes tři století rostl nad Krnovem, vyvolalo v médiích značný ohlas.  Dřevorubci zde odvedli náročnou profesionální práci v těžko dostupném terénu.
Krutý omyl! Mohutný prastarý dub na Krnovsku šel k zemi, zbyl jen pařez

Také místostarosta Vladislav Tomoszek má s místní vodou mnohaleté zkušenosti. „K čemu je rozbor, když nemáme plán, jak vodu čistit? Raději nevědět, co člověk pije. Byli jsme na té vodě vychováni od malička. Když otec poprvé nechal udělat rozbor vody z naší studny, tak raději začal vozit vodu v kanystrech z Krnova. Po čase nás to přestalo bavit, tak už tu naši vodu zase pijeme,“ uzavřel místostarosta Vladislav Tomoszek.