Veřejnost si pamatuje Dvorce hlavně díky incidentu, když nepřizpůsobiví přistěhovalci zranili místního zahrádkáře. Tehdy se ve Dvorcích potkali novináři snad ze všech médií.

Nejvyšší čas zeptat se starosty Jana Božovského také na něco jiného. Nasbíral spoustu zkušeností a má srovnání, jak to chodí jinde. 

Jak se žije v obci s 1300 obyvateli na hranici Moravskoslezského kraje?
Autem to od nás nikam není daleko, ale s veřejnou dopravou je to horší. Často pociťujeme, že jsme na kraji kraje. V mnoha oblastech je pro nás přirozeně spádovější olomoucká strana. Možná až polovina obyvatel Dvorců z nějakého důvodu pravidelně dojíždí do sousedního Olomouckého kraje. Nejde jen o dojíždění do práce nebo za nákupy, ale mladí často dojíždí do škol ve Šternberku, Uničově nebo Olomouci. A dospělí tam jezdí třeba k lékaři. Dopravní obslužnost není žádná hitparáda, hlavně na Opavu a Ostravu je to slabší. Možná proto, že jsme historicky patřili pod Olomouc.

Není to tak dávno, co vaši sousedé Moravský Beroun nebo Huzová přešly z Moravskoslezského do Olomouckého kraje.
Kdysi ve Dvorcích proběhlo úplně stejné referendum jako v Moravském Berouně. Zatímco u nich návrat pod Olomouc prošel, u nás ne. Ostrava v minulosti měla dost vlastních problémů po útlumu hornictví a hutnictví, takže na problémy vzdálených obcí jím moc peněz a času nezbývalo. Mám dojmem, že rozvoj obcí pod Olomoucí byl rovnoměrnější. Nedokážu ale odhadnout, jaký by v případě změny kraje byl celkový součet kladů a záporů. Šance na takovou změnu v minulosti byla, ale dnes už se můžeme bavit jen teoreticky co by bylo kdyby. Lidé si už zvykli. Aktuálně tu nevidím žádnou sílu, která by chtěla iniciovat nové referendum. Nezáleží to jen na nás. Potřebovali bychom také příslib olomouckého kraje, že nás vezme pod svá křídla.

Nedávno na osoblažském gastrofestu Spolek paní a dívek Dvorce představil úžasné rukodělné výrobky. Spolupracuje obec s těmito dámami?
Když po revoluci na vesnicích zanikly svazy žen, založily naše místní dámy spolek paní a dívek, aby to pokračovalo trochu hravějším způsobem. Zkoušely všechno možné. Zlom nastal, když před pár roky objevily vlnu a její zpracování. Od té doby reprezentují Dvorce na trzích a jarmarcích spoustou originálních regionálních ručních výrobků. Paní Květu jsme už dokonce propašovali do klipu na propagaci města Bruntálu. Přede na kolovrátku na bruntálském zámku. Kdysi Karnola a další textilky zpracovávaly vlnu ve velkém, tak se dnes dámy ve Dvorcích starají, aby znalost těchto technologií z našeho regionu úplně nevymizela. Nejen že šíří dobré jméno Dvorců, ale práce s lidmi v sociálně slabších lokalitách a rodinách je podle mě ta hlavní přidaná hodnota. Pánbůh zaplať za ně, a za jejich chuť pomáhat.

Jaké další aktitity máte ve Dvorcích kromě paní a dívek?
Působí tu hasiči, ale asi jako všude mají trochu problém s dorostem. Spartak jako tělovýchovná jednota také má dlouhou tradici, ale tam zase chybí trenéři. Lidi často odevzdají velké úsilí v práci, takže pak už nemají čas a sílu se angažovat jinde. Zvlášť když mají na starost třeba svůj domek a zahradu. Máme ve Dvorcích také automobilového závodníka Lukáše Studeného, který nás reprezentuje v závodech do vrchu. Dobře nám tu funguje seniorklub. Vesnice drží pohromadě spolková činnost. Snažíme se spolkům vždycky schválit požadované dotace, protože tady chceme aktivní občanskou společnost.

Mnohé obce potkal úbytek obyvatel, na což doplácí hlavně školství a zdravotnictví. Jak to vypadá ve Dvorcích?
Školka, škola i družina nám funguje celá, ale kapacita dnes samozřejmě zdaleka není naplněná. Dětí nám ubývá jako všude jinde, ale zatím to nějak zvládáme. Máme tady i pobočku umělecké školy z Bruntálu pro výtvarné a hudební obory. Lékaři jsou aktuálně mnohem větší problém. Kdysi tu bývala zubní ordinace, ale od té doby, co paní doktorka odešla do Olomouce, to tady skomírá. Lidi jezdí se zubama kam se dá. Třeba až do Ostravy, do Uničova, do Opavy, Krnova, Bruntálu. Je to zoufalé. Obvodní nebo dětský lékař jsou tady jen dvakrát týdně. Než naivně očekávat zlepšení, spíš si realisticky říkáme: kéž by se to ještě nezhoršilo.

Jak to vypadá ve Dvorcích s nezaměstnaností?
V tomto ohledu jsou na tom Dvorce dobře. Funguje tu tradiční výroba sporáků na pevná paliva a různých komponentů pro bílou techniku. Jen v těchto větších fabrikách je tolik práce, že ji místní ani nepokryjí. Musí vozit dělníky z Ukrajiny. Kdo pracovat chce, ten si práci najde. Ať už u nás, nebo v blízkém okolí.

Jaké infestice aktuálně realizujete nebo připravujete?
Doba koronaviru nás trochu zbrzdila, ale už zase chystáme nové projekty. Řešíme například odpadové hospodářství, nákupy kontejnerů a štěpkovače. Chystáme kompostéry. Schválili jsme změnu územního plánu, abychom maximálně využili zásobní prostor skládky. Skládka tady ničemu nevadí, spodní vody neohrožuje, a odpad se nějak likvidovat musí. Společně s Křišťanovicemi chystáme elektronické úřední desky. Dostali jsme stavební povolení na chodníky, takže na jaře chceme začít. Důležitá jsou pro nás protipovodňová opatření a digitální povodňový plán. S tím souvisí nový obecní rozhlas a čidla na našich dvou řekách. Naštěstí se nám od osmdesátých let povodně vyhýbají. Dokonce i ty rekordní povodně 1997 u nás proběhly bez větších škod. Máme občas lokální problémy při jarním tání nebo na při intenzivních srážkách, ale horší je sucho. Zrovna nedávno už zase lidé slovovali raky, aby je přetáhli z vysychající tůně jinam. Příroda je tu čistá také díky tomu, že 99 procent obce máme odkanalizováno. Dokonce i bobr si tu začal stavět konkurenční rybník.