Sedmnáctého ledna 1947 napsal velitel stanice SNB v Mikulovicích, vrchní strážmistr Ostrý, ministerstvu národní obrany dopis následujícího znění:

„V katastru obce Mikulovice se nachází hrobové pole na pozemku lesní správy z Javorníka. Pole pozůstává ze dvou společných hrobů o rozměrech 16 krát 2,5 metru a celková ohraničená plocha o rozměru 12 krát 7 metrů. V těchto hrobech má býti podle zpráv zdejších občanů 36 ruských válečných zajatců, kteří byli v roce 1944 postříleni od dozorců muniční továrny.“

Řidič Audi oslavil Silvestra v Jeseníkách projížďkou po lyžařské magistrále na Vřesovou studánku. Když zapadl, přijel ho vyprošťovat Land Rover. Oba řidiči dostalo pokutu v celkové výši 30 tisíc korun.
To nevymyslíš. Auta si vjela na běžeckou stopu v Jeseníkách. Pokuty za 30 tisíc

Strážmistr Ostrý popisoval hromadný hrob, který se nacházel na území muniční továrny, takzvané Muny. V ní byli v období druhé světové války na práci nasazeni nejprve britští a posléze sovětští váleční zajatci.

Na co zemřeli zajatci?

Osudy válečných zajatců na Jesenicku se zabývá Roman Janas. Už roky zjišťuje informace o vojácích cizích armád, kteří byli během druhé světové války uvězněni a nuceně pracovali na Jesenicku. Prozatím našel jména devatenácti zajatců z komanda BAB 108 z celkových šestatřiceti, kteří jsou na Muně pochováni.

V Hlince před mnoha lety vandal změnil památník padlým na Bezhlavého rytíře. V restaurátorské dílně rytířovi vrátí tvář, aby se zase stal důstojnou pietou.
Bezhlavý rytíř z Hlinky bude mít po letech hlavu. Podívejte, jak si pro ni jel

„Pochází z Ruska a Ukrajiny. Zemřeli na celkové selhání, tuberkulózu a podobně. Protože se číslo třicet šest vyskytuje v nejednom dokumentu, jedná se o největší masový hrob v okrese Jeseník,“ přiblížil badatel.

Po válce byl na místě hrobu vybudován památník.

„Hromadné hrobové pole je opatřeno černou mramorovou deskou, na které je nahoře pěticípá hvězda a pod ní nápis: Padli jste, abychom žili,“ popsal v lednu 1948 ministerstvu národní obrany velitel mikulovické stanice SNB vrchní strážmistr Vlček.

Podoba původního pomníku se zachovala pouze na třech fotografiích. V mikulovické kronice se nachází i fotografie z 9. května 1959. Je na nich jiný pomník, ale stále na původním místě. Tento druhý pomník byl později přesunut ke kostelu a po roce 1989 na mikulovický hřbitov. Tam chátral a před dvěma lety byl zrušen.

Skutečným pokladem Holčovic jsou zachovalé prvky lidové architektury a citliví majitelé, kteří pečují o toto kulturní dědictví.
OBRAZEM: Poklad v podhůří Jeseníků. Fascinující chalupy jak ze skanzenu

Roman Janas pátrá po místě, kde jsou váleční zajatci pohřbeni. Bádání po archivech ani informace od bývalých velitelů posádky však dosud odpověď nepřinesly. Obrací se proto na pamětníky, kteří jako děti se školou navštěvovali pietní místo na posádce na Muně. Případně na vojáky, kteří na posádce sloužili, pamatují si přesun památníku ke hřbitovu a dokáží určit jeho původní místo.

I tito kluci měli svou mámu

Jména vojáků pochovaných na Muně by rád viděl na důstojném pomníku. „I tito kluci měli svou mámu, svého tátu, své sourozence, kteří na ně marně čekali, až se vrátí po válce domů. Jsou tu další generace, které se začínají ptát. Rád bych kontaktoval rodiny těchto mladých mužů, ale až poté, co se podaří najít přesné místo, kde odpočívají,“ odkryl své plány.

Alena Konečná ze Svobodných Heřmanic se v šestnácti letech přihlásila do potápěčského klubu. Dodnes opatruje neopren, který si vlastnoručně ušila.
Koupání v lomu nám zakázali, vzpomíná potápěčská legenda ze Svobodných Heřmanic

Areál muničního skladu a továrny začal být v lese mezi Mikulovicemi a osadou Salisov budován v roce 1938 po obsazení československého pohraničí nacistickým Německem. Nejdříve jej budovali místní nuceně nasazení obyvatelé, posléze sem byli internováni britští a po roce 1941 sovětští váleční zajatci. Po roce 1945 byli v areálu shromažďováni němečtí obyvatelé Jesenicka a odkud byli odváženi na území dnešního Německa. Celkem jich Munou prošlo přes padesát tisíc.

Po druhé světové válce areál sloužil jako výcvikové středisko SNB, poté zde působil dělostřelecký útvar armády. Působila zde také speciální škola na výcvik řeckých partyzánů určených pro zpravodajskou a sabotážní činnost v řecké občanské válce. Od 60. let působil na Muně vojenský útvar 8189. Areál sloužil jako sklad munice. Nejvyššího počtu budov, 145, dosáhla Muna během 90. let 20. století.

Na přelomu března a dubna si můžeme jesenických smrčinách nasbírat penízovky smrkové do bramboračky.
První jarní houby v Jeseníkách. Podívejte se, v lese lze najít penízovky smrkové

V roce 2005 armáda areál opustila. Budovy a cesty předala obci Mikulovice. Samosprávě v současné době patří komunikace, lesní prostor vojenským lesům, budovy různým vlastníkům z řad neziskových organizací i firem.

Pamětníci mohou Romana Janase kontaktovat na telefonu 739 306 506
nebo e-mailu: muzeum.ceskaves@gmail.com