„Byť se nám tady narodily jen dvě děti, které ještě navíc žijí jinde,“ říká k tomu starostka Martina Žáková. Důvodem nárůstu jsou podle ní rekreanti – nyní tedy už vlastně sousedé se vším všudy – kteří se tu usídlili trvale. Za výhodu obce s 502 občany považuje polohu na hlavním tahu Ostrava / Šumperk / Olomouc, okolní přírodu a klid.

Valšov spadající historicky rovněž do okresu Bruntál nemá sice tak dobrou dopravní dostupnost, avšak to další ano. „Jedenáct nových občanů? To budou ti, co si tady postavili a zkolaudovali domy!“ líčí Iveta Kučerová, starostka obce. Kde se meziročně počet obyvatel zvedá z 241 na 252.

Trend přistěhovávání rekreantů tady nicméně neevidují. Tak jako ve Staré Vsi se zde vloni rodí dvě děti. Valšovu sice chybí služby i obchody (ale do Bruntálu je to sedm kilometrů), ale považují si v něm životního prostředí i zanedbatelné kriminality.

K TÉMATU

Největších nárůst v kraji

Mráz a kupy sněhu, skandál s pozemky a odvoláním starosty, osmnáctistupňový speciál z minipivovaru. To jsou aktuality v obci, kde je oproti loňsku jeden z největších nárůstů obyvatel v moravskoslezském regionu.

Snímky z Rohova:

„Je to hlavně porodností!“ konstatuje Marie, referentka z úřadu obce nacházející se skutečně v „rohu“ českého území. Tedy v nejsevernějším výběžku Slezska na Opavsku (neboli, jak se zde říká, na Prajzské). Vloni v lednu odtud hlásí – nepočítaje cizince – 586 obyvatel, letos ovšem už 601.

„Anička přišla na svět na jaře, za první covidové vlny,“ uvádí Adéla brodící se s kočárkem sněhem u jediného obchodu v Rohově. Ten je mimochodem spojen i s poštou, školkou a vevnitř má vývěsku s spoustou informací: Od pátrání po ztracené kočičce, přes nabídky práce po prevenci čínské nákazy.

Pět holčiček a čtyři chlapci

„Rodily i další kamarádky z obce,“ pokračuje Adéla a mává na bílé auto projíždějící okolo. Řídí totiž táta jiného z loňských rohovských miminek. Pět holčiček a čtyři chlapci se na nárůstu zdejší populace podepisují nejvíce. Překonávají i nové usedlíky, kteří ostatně v této vesnici nedostávají příliš prostoru.

„Lidé jsou tady takové povahy, že pozemky nechávají dětem,“ tvrdí znalkyně místních poměrů. Zatímco v sousedních Štěpánkovicích i Sudicích se staví, v Rohově prakticky jen rekonstruuje. Parcely na prodej jsou výjimečné a nemá je ani sama obec. Někdo sice občas něco nabízí, ale spíše staré domy.

Do oprav bydlení se pouštějí mladé páry, pokud si vedle „starých“ rovnou nebudují nové vlastní. Svatby se tu vloni (navzdory slušné porodnosti i silné křesťanské tradici) slaví dvě. Pomineme-li jednu zlatou a jednu diamantovou. Pohřby se pak odbývají tři. Nejstarší obyvatelkou je paní Hedvika (97).

Rohovští míní, že jejich největší devizou je vesnický klid. Na druhé straně doma o zaměstnání nezavadí, je tu jen velkosklad. „Dojíždí se za prací různě do Opavy, taky do výrobny plastů v Chuchelné a do fabriky na lana v Bolaticích,“ zaznívá na zastávce autobusu. Do hospody nejde nikdo, je zavřená.

Tedy až na výdejní okénko, z něhož kvůli nynější situaci prodávají od pondělí do soboty. Vyhlášená jsou pečená kolena a produkce z minipivovaru Rohan. „Baltic Porter, to je náš nejnovější speciál, má osmnáct stupňů,“ nabízí servírka Míla. S tím, že běžně věří světlou jedenáctku a polotmavou třináctku.

„Pěší turistika,“ odpovídá pak obecní referentka na otázku, co lidi z Rohova mohou kromě aktivit okolo domků a hospodářství v dnešní době vykonávat. Hodně sousedů chodívá za humna do Trzanowic v Polsku, cesta je ostatně renovovaná na náklady vesnice z Česka a funguje tam i několik supermarketů.

Ostrava chce alespoň tu nulu…

V absolutních číslech si nejvíce obyvatel vloni odepisují v Ostravě (776), Praze (678) a Liberci (264). V moravskosleszké metropoli to není nic nového – odcházejí odtud už od počátku devadesátých let minulého století, odkdy postupně končí šachty a utlumuje se těžký průmysl.

„Lidé se na Ostravsko desetiletí stěhovali za prací, ale po restrukturalizaci ekonomiky je tak u části populace přirozený trend opačný. Vedle migrace úbytek způsobuje také demografický vývoj, více lidí umírá, než se rodí,“ uvádí Andrea Vojkovská z magistrátu. Tam označují minus 776 obyvatel jako „migrační saldo“, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovaných v daném územním celku. Město by rádo ve svém strategickém plánu fajnOVA do roku 2023 dostalo tuto negativní hodnotu minimálně na nulu.

„Trend za posledních deset let už je pozitivní, počty odcházejících stagnují a počty nových občanů narůstají,“ tvrdí Vojkovská s tím, že Ostrava zlepšuje ovzduší, láká investory, podporuje pracovní příležitosti… a jako jedno z prvních měst v Česku od jara 2020 poskytuje náhrady ke zmírnění dopadů čínské nákazy (a vládních nařízení k omezení života).