Československo přijalo přes dvanáct tisíc řeckých emigrantů. V padesátých letech na Krnovsku žilo kolem dvou a půl tisíce Řeků, takže se Krnovu začalo přezdívat Malé Athény. Pro Krnovany to byla jedna z mála příležitostí poznat zblízka jiný národ a jeho kulturu. Řečtí spoluobčané se bez větších problémů začlenili do české společnosti.

PROČ PRÁVĚ KRNOV?

Přestože většina Řeků už v osmdesátých letech využila možnost repatriace a návratu do původní vlasti, Krnov dodnes patří mezi města s početnou řeckou menšinou.

Proto asi nikoho nepřekvapí, že si Asociace řeckých obcí (AŘO) v České republice vybrala právě Krnov jako místo pro oslavu dvaceti let své existence. Slavnost se bude konat v sobotu od 14 hodin v krnovském divadle.

„Z celé republiky přijedou zástupci řeckých obcí, taneční a pěvecké soubory i děti z řeckých škol, aby sobě navzájem, ale také ostatním návštěvníkům ukázali, jak si i téměř sedmdesát let od našeho příchodu do Československa uchováváme svůj jazyk, svou hudbu, své tance a zvyky," uvedl předseda správní rady AŘO v ČR Christos Bialas.

KROJE, TANCE, HUDBA, ZPĚV

Návštěvníci se mohou těšit na přehlídku řeckých národních krojů, vystoupení dětí z řeckých škol i tanečních a hudebních souborů.

Mezi nimi samozřejmě nebudou chybět krnovský taneční soubor Antigoni nebo ženské pěvecké trio Chorodia Agiu Georgiu, které mělo velký úspěch na letošních Řeckých dnech.

Asociace řeckých obcí v ČR vznikla v roce 1996 jako zastřešující organizace řeckých obcí, které působí na celém území České republiky. Jejím posláním je rozvíjení řecko-českých společenských a kulturních vztahů, šíření a uchování řeckých kulturních tradic a zvyků a především zachování a rozvíjení řeckého jazyka.

Je základnou pro spolupráci řeckých obcí navzájem, ale i pro spolupráci se státními a místními orgány v České republice i v Řecku. Poskytuje příležitosti k vzájemné spolupráci svých členů, pořádá pravidelná setkání. Podporuje kulturní a vzdělávací činnost v řeckých obcích.

V současné době žije v České republice okolo 3200 obyvatel hlásících se k řecké národnosti. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu žijí na území Moravskoslezského kraje, tedy asi 2000 lidí. Přesné údaje ovšem nelze zjistit, neboť řada obyvatel řeckého původu se již hlásí k národnosti české.

Žije zde také spousta potomků ze smíšených česko řeckých manželství, která mimochodem bývají dlouhodobá a harmonická.

PAMĚŤ NÁRODA

Řekové, kteří v našem regionu vyrostli, studovali a pracovali společně s Čechy, výrazně obohatili svou novou vlast a získali si uznání.

Přispěli také do digitální databáze nazvané Paměť národa, kterou vytvořily v roce 2008 Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Je zde zaznamenáno autentické vyprávění Krnovanů, kteří přišli z Řecka.

Například Krnovan Ioannis Nitsios vzpomíná, jak jako partyzán bojoval v řecké občanské válce na straně levicové Demokratické armády. Vzpomíná zde také krnovský učitel řečtiny Stefanos Simichanidis, který do Československa přišel jako tříleté dítě a pak sedm let prožil v dětských domovech.

Když ho jeho vlastní rodiče jako desetiletého konečně vypátrali v dětském domově, už je nepoznal.

Ioannis Nitsios se účastnil známé závěrečné bitvy na hoře Vici, kde partyzáni udrželi své pozice proti obrovské přesile tři dny. V této oblasti padlo na dvacet tisíc lidí. Nitsios po složení zbraní asi se sedmnáct tisíci spolubojovníků odešel přes Albánii do Sovětského svazu, do Taškentu v Uzbekistánu. Zde se ocitl na životní křižovatce.

Část jeho rodiny zůstala v Řecku, otec a bratr si našli nový domov ve Starých Purkarticích, zatímco druhý bratr se oženil s Ukrajinkou a zakotvil v Kyjevě.

V roce 1958 se rozhodl, že odjede za rodinou do Československa a usadil se v Krnově.