Osvobození města si Krnované včera připomněli u památníků před gymnáziem a na hřbitově. Státní hymna v podání pěveckého sboru Ars Voce a čestná stráž skautů vytvořily důstojnou atmosféru pietního setkání.

Starostka Renata Ramazanová se pozastavila nad tím, že konec války a kapitulace nacistického Německa je radostná událost s pozitivním poselstvím, ale přesto k tomuto výročí právem přísluší vážnost, smutek a hluboká pieta.

„Dnešním setkáním vzdáváme hold obětem a vyjadřujeme úctu padlým. Den vítězství je svátek spojený s těmi, kdo se května 1945 nedožili. Položme květiny a hluboce se pokloňme všem, kdo se zasloužili o naplnění cenného pojmu svoboda,“ uvedla starostka Renata Ramazanová a připomněla, že šedesát čtyři let je velmi dlouhá doba, takže nás stále častěji opouštějí pamětníci, kteří tyto hrůzné časy poznali na vlastní oči.

Důsledky války jsou čitelné dodnes

Někteří z hrdinů, kteří bojovali na frontách, se navíc nikdy nedočkali uznání. „Smutné je, že mnozí z nich se nedočkali ani poděkování. Jedna ideologie byla vystřídána jinou a mnozí z těch, kteří aktivně bojovali za naši svobodu, se dočkali po válce pouze zatracení,“ připomenula starostka.

Některé důsledky druhé světové války jsou na obraze Krnova čitelné dodnes. Opakované bombardování na jaře roku 1945 vymazalo celé ulice.

„Noví Krnované složitě hledali vztah k místu, ve kterém žijí a ti, kdo Krnov museli opustit, zase bolestně nesli ztrátu domova. Každý, kdo měl to štěstí a přežil, bez ohledu na národnost či vyznání, si nesl bolavé jizvy, které ani čas nemůže plně zacelit,“ připomněla starostka důsledky války pro Krnov.

Ramazanová: I dnes čelíme zjednodušeným pohledům na svět

Ramazanová také dodala, že oslava Dne vítězství není jen vzpomínkou na padlé a umučené, ale současně také varováním před rasovou, náboženskou, národnostní či jinou nesnášenlivostí.

„Divné dvacáté století bylo plné zrůdných myšlenek formulovaných do propracovaných ideologií. A bohužel i dnešek přináší oživování zjednodušených pohledů na svět a společnost, přináší sycení jednoduchými agresivními návody na zavedení řádu a pořádku," pokračovala.

"Obávám se, že stejně jako naši otcové a dědové před mnoha desetiletími, také naše společnost tato projevy podceňuje. Vždyť největší tragédie v dějinách lidstva, druhá světová válka, se začala také rodit z výtržností černých a posléze ještě nebezpečnějších hnědých košil,“ uzavřela Renata Ramazanová.