Zastupitelé počátkem listopadu zvolili koncepci, podle které v Krnově nesmí být herny v blízkosti škol, kostelů, zařízení sociální a zdravotní péče, sídel státních institucí, orgánů veřejné správy nebo registrovaných církví. Jak konkrétně tento záměr zakotvit v nové vyhlášce, jak definovat „blízkost" neboli jak město rozdělit na zóny se zakázaným a tolerovaným hazardem, to už je úkol radních. Ti teď zjišťují, že to vůbec nebude jednoduché.

Nechat sedm povolených heren?

Jako první dostali radní k posouzení návrh, podle kterého by v Krnově smělo zůstat na seznamu povolených adres jen sedm heren v dostatečné vzdálenosti od chráněných objektů. Radní si uvědomili, že v praxi by taková vyhláška přinesla plno problémů.

„Musíme provozovatelům heren logicky zdůvodnit, proč jeden musel zavřít, zatímco ten, co sídlí o ulici dál, zůstává. V návrhu o tom rozhoduje vzdálenost od školy, zdravotnického zařízení nebo úřadu. Provozovatelé se ale právem ptají, co se stane, až si třeba za rok do jejich ulice přestěhuje doktor svou ordinaci," popsala krnovská starostka Alena Krušinová jeden z hlavních problémů, proč radní nebyli schopni se shodnout na seznamu zakázaných a povolených adres.

„Už se objevily spekulace, kolik která herna musela zaplatit, aby ji vybrali mezi ty, které zůstanou. Zóny s hazardem a bez hazardu by se měly vytyčit podle jasných pravidel, která se tak snadno nezmění. Líbí se mi názor radního Miroslava Kozelského, že by území zakázaného a povoleného hazardu mělo být přirozeně ohraničené třeba řekou nebo železniční tratí, ať to má logiku," nastínila východisko starostka Krušinová.

Dále musí radní řešit například to, zda pro hospodu s jedním automatem zastrčeným v rohu lze aplikovat stejná pravidla jako na hernu plnou hracích přístrojů.