Krnovská Karnola jako národní kulturní památka podléhá nejvyššímu stupni ochrany. Požár poničil nejen archivy v nejcennější dílně vzorkovně dezinatuře, ale také její historické strojní vybavení.
Rada města Krnova řešila, jak s ohořelými stroji v budoucnu naložit.
Radní měli na výběr ze tří možností. Buď stroje zakonzervovat v současném ohořelém stavu, nebo je zrestaurovat do podoby nefunkčního muzejního exponátu, nebo je opravit do plně provozního stavu. Radní doporučili vydat se zlatou střední cestou. Došli k závěru, že postačí strojní vybavení zrestaurovat tak, aby se mohlo stát důstojnou součástí budoucího muzea textilnictví.
„Při rozhodování jsme dali na doporučení odborníků. Ti nás upozornili, že ještě v době, kdy Karnola fungovala, řada strojů již nebyla plně funkční. Uvést je do provozuschopného stavu by bylo velmi složité, ne-li zcela nemožné,“ uvedl místostarosta Krnova Michal Brunclík.
Rozhodnutí radních je podkladem pro závazné stanovisko statní památkové péče krajského úřadu. Rozhodnutí památkářů nasměruje další kroky města k obnově strojního vybavení.
Město potřebuje stanovisko památkářů, aby mohlo připravit změny v rozpočtu a projektové dokumentaci revitalizace Karnoly. Navzdory požáru nadále platí, že cílem je přeměna bývalé textilky na muzeum.
Fotogalerie: Karnola - prohlídka
„Věříme, že se nám podaří projekt zrealizovat. I kdyby ale ne, stroje musí mít v budově přádelny své místo, protože se jedná o národní kulturní památku,“ dodal Michal Brunclík.
Budova Karnoly s přádelnou a s dílnou vzorkovny dezinatury byla vládou České republiky prohlášena národní kulturní památkou v roce 2010. V dezinatuře se navrhovaly vzory tkanin pro jednotlivé sezony.
Dochoval se v ní ucelený soubor mechanických i ručních tkalcovských stavů různých konstrukcí, tkacích, soukacích a snovacích strojů a také náhradních díly i vzorovací karty. Před požárem, tedy do 20. prosince 2017, se dílna nacházela ve stavu „posledního pracovního dne“.
Takto dochovaný a ucelený soubor textilní historie byl unikátní v rámci republiky i střední Evropy. Projekt za 120 milionů korun měl tyto poklady zpřístupnit badatelům i veřejnosti, ale kvůli požáru právě probíhá aktualizace projektu.
