„Čtrnáct tisíc jsme už zabili a ještě třeba zlikvidovat sto dvacet tisíc dalších,“ nebere si ohledně Rusů okupujících Ukrajinu servítky Igor pracující v ostravském podniku coby „zlepšovatelský“ inženýr. Od příchodu válečných uprchlíků pendluje mezi kanceláří a hotelovým domem Kovák v Ostravě-Kunčicích, který slouží jako azylové středisko.
„Šedesát sedmdesát lidí, asi pětadvacet rodin. Včetně té mé, mám tady maminku, ženu, dceru a syna,“ popisuje inženýr pocházející z Kriveho Rihu (Krivoj Rog) přítomnost krajanů v podnikové ubytovně Liberty Ostrava. Kromě střechy nad hlavou tato společnost pro uprchlíky dělá sbírky a zajišťuje jim i české SIM karty do mobilních telefonů.
„Tam, odkud jsme, sice létají rakety jen okolo, ale i tak to na klidu nepřidá. Houkají sirény, lidé se schovávají do krytů, psychika trpí,“ komentuje Igor dění ve vlasti. Ve druhém domově – Ostravě – se teď snaží být Ukrajincům maximálně nápomocen, neocenitelné se ukazují jeho jazykové znalosti, protože bez tlumočníka se spousta z příchozích neobejde.
„Čaj ne láska, káva láska!“ pokouší se vysvětlovat v pokoji č. 408 v osmém patře hotelového domu Naďa ze Záporoží. Stojí totiž zrovna u rychlovarné konvice při přípravě oblíbeného nápoje. Vedlejší čtyřistadevítka patří její dceři Natalii a vnoučatům jménem Varvara a Tichon, jež vyrážejí ven na tramvaj z Kunčic na Černou louku; do uprchlického střediska informovat se o práci.
„I já chci něco sehnat a klidně budu dělat rukama, na výrobní lince nebo uklízet,“ líčí Naďa působící před válkou jako vychovatelka ve školce a škole. Tak jako Igor si nedělá iluze o rychlém konci bojů a je přesvědčena, že její zkušenosti se mohou hodit při začleňování malých uprchlíků z Ukrajiny do kolektivů v tuzemských zařízeních pro děti.
„Hlavně se musím naučit česky,“ nechává se slyšet vychovatelka s tím, že důležitým společníkem v Kováku je aktuálně chytrý telefon s překladačem. Její slova ve výtahu, při symbolickém pozvednutí šálku kávy, kterým připíjí s přáním k ukončení okupace její země, jsou každopádně srozumitelná i bez tlumočení: „Putin, zdochni, ty kaput!“
U jedničky mezi ostravskými zaměstnavateli (okolo šesti tisíc pracovníků) Liberty se podle slov mluvčí Barbory Černé Dvořákové volná místa najdou i pro Ukrajince. Až na to, že uprchlíci nesplňují kvalifikační požadavky chlapské práce v huti. „I se ženami vedeme pohovory a snažíme se je směřovat třeba na naše dodavatele služeb,“ uzavírá mluvčí.
Liberty a Ukrajinci
Bylo to 27. února, kdy do našeho hotelového domu Kovák měli přijet první uprchlíci z Ukrajiny. V pokojích chybělo nějaké vybavení jako třeba věšáky, nebylo dost osušek, toaletního papíru. Na žádost o pomoc zveřejněné na sociálních sítích zareagovaly desítky lidí, od kolegů z hutě po obyvatele z okolí. Doslova zavalili Kovák vším, co by se mohlo lidem na útěku před válkou hodit. První autobus tu dorazil s několikadenním zpožděním, a pak najížděly další autobusy i auta. Mnozí uprchlíci měli Kovák jen jako krátkou přestupní stanici, těch bylo asi sto. Nakonec tu zůstalo přes padesát žen a dětí, většinou s vazbou na Ostravu, příbuzní mnohých pracují u nás v huti.
A vlna pomoci neslábla. Ozývaly se organizace, firmy, jednotlivci, studenti Ostravské univerzity, taneční škola MG Dance a pracovníci Liberty chystali program pro děti, římskokatolická farnost z Kunčic nabídla svou zahradu a nedaleké trampolínové a parkourové centrum NH Freestyle jim poskytlo volný vstup. Brány bezplatně otevřel i Velký svět techniky v DOV, pekárna Karla Hanka z Petřvaldu přivezla na víkend čerstvé sladké pečivo, snídaně ubytovaným zpestřují také zaměstnanci Liberty, od huti pak převzala štafetu firma Vesuvius a přispívá na jedno teplé jídlo denně všem ubytovaným.
McDonald’s dodal dětská menu včetně dortu na oslavu narozenin – v sobotu 5. března dopoledne sfoukl dvě svíčky na dortu Saša, který to ráno dorazil do Ostravy humanitárním vlakem. První uprchlíci také našli u nás v huti práci a ve spřátelených, či dodavatelských firmách a organizacích. Liberty Ostrava předala Českému červenému kříži v Ostravě sto tisíc korun, jež obdržela jako kompenzaci vyplacených mezd svým členům aktivních záloh Armády ČR za období, které v loňském roce strávili na cvičeních, aktuálně jich máme čtrnáct. Je mezi nimi například Jaroslav Holík sloužící u pěší roty Krajského vojenského velitelství Ostrava – ten trávil dny na přelomu února a března na Černé louce v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, kde vypomáhal jako koordinátor ČČK.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí podniku
