Program na počest CHKOJ zahájil lesní inženýr, malíř a spisovatel Ota Bouzek. Děti ze ZŠ Karlova Studánka připravily básničky o přírodě a nesměla mezi nimi chybět ani Lesní studánka Josefa Václava Sládka.

Výstava představila jesenickou přírodu tak, jak ji namaloval Ota Bouzek i děti z Karlovy Studánky, Andělské Hory, Bruntálu, Karlovic a také děti ze školky Ve Svahu ve Vrbně pod Pradědem.

CHKOJ je v České republice čtvrtá největší a pátá nejstarší. Ochrana přírody v dnešním pojetí nejspíš začala v roce 1904, když byla knížetem Janem z Lichtenštejna zřízena naše první rezervace Lichtenštejnský prales.

V letech 1946 a 1955 byla zvýšenou ochranou pokryta nejcennější místa v Jeseníkách: Velká a Malá kotlina, Petrovy kameny, Vrchol Pradědu, Rejvíz a rašeliniště Skřítek.

V roce 1991 vznikla v Jeseníkách sloučením šesti státních přírodních rezervací národní přírodní rezervace (dále NPR) Praděd, která je svou rozlohou 2031 hektarů největší NPR v republice.

SMRKY ČELÍ KŮROVCOVÉ KALAMITĚ

Dnes prochází příroda Jeseníků nelehkým obdobím. Projevil se zde, stejně jako v podhůří, úbytek srážek. Nejrazantněji se to projevilo v lokalitách zalesněných smrky.

Zatímco v nižších polohách byly smrčiny vysázeny na nevhodných stanovištích, Jeseníky mají přirozené horské smrkové lesy. Správa CHKOJ věří, že díky nadmořské výšce tyto smrky klimatické výkyvy zvládnou.

„Jesenické lesy podléhají škůdcům a zchoulostivěly,“ uvedla lesní inženýrka Hana Komárková z Lesů ČR.

Rychle rostoucí smrk s měkkým dřevem a rovným kmenem je ideální surovina pro průmysl. „Dokonce se razilo heslo: „Kdo nesází smrk, je proti republice“.

Vše bylo vázané na smrky, dokud se neprojevil nedostatek vody a kůrovec jako hlavní nepřátelé jesenických smrčin. Při dostatku vláhy má strom větší přirozenou schopnost se škůdcům bránit.

"Kůrovec zničí lýko a cévní zásobení stromu, takže znemožňuje stromu přísun živin z kořenové části. Bojovat lze proti tomu hlavně změnou druhové skladby dřevin,“ doplnila Hana Komárková z Lesů ČR.

CHOVÁNÍ TURISTŮ JE PROBLÉM

Jesenické hory se potýkají také se špatným chováním turistů a vlastně i s jejich množstvím. „Ubylo vysoké zvěře. Jeleni byli v této oblasti do značné míry vystříleni. Jednu dobu zde byla snaha zlikvidovat i kamzičí zvěř, jelikož kamzík byl vyhlášen za nepůvodní druh. A světe, div se! Kamzíci tady žijí již sto pět let ve zdravé populaci.

Mezinárodně uznávaný odborník na myslivost, profesor Josef Hromas dokázal, že pokud kamzíci anebo podobné druhy zvěře přežijí šest generací ve zdraví a bez problémů, nemohou být považováni za zvěř nepůvodní. Kamzíky v Jeseníkách zachránila petice s více než 23 tisíci podpisy,“ vysvětluje lesní inženýr v důchodu Ota Bouzek.

„Chování některých turistů k přírodě mne doslova bolí! Chybí jim ohleduplnost. Jejich jednání je patrné zejména na stezce Bílá Opava. Odhazují odpadky, téměř nezničitelné plasty, ničí přírodu, chodí mimo vyznačené stezky, chovají se hlučně, křičí a plaší zvěř i vzácné ptáky, snad i trhají vzácné rostliny. Vadí jim i houby, prašivky u cesty, do kterých kopou, a přitom je to součást přírody pro oko dalšího návštěvníka Jeseníků,“ doplnil Ota Bouzek s tím, že našich krásných Jeseníků je třeba si vážit.

Oslavu pasesátin zaštítila CHKOJ, Obec Karlova Studánka, Horské lázně Karlova Studánka, Lesy ČR a Advanced Technologies and Quality. Gratulanti jesenické přírodě popřáli moudré hospodáře, rozumné ochranáře, ohleduplné turisty, zastavení kůrovce a dostatek životadárné vody.

AUTOR: Andrea Martínková