„Jeseníky jsou jedinečné území. Dá se o něm mluvit velmi dlouho a právě proto jsme se rozhodli uspořádat konferenci věnovanou nejrůznějším pohledům na zdejší přírodu a krajinu,“ sdělil Petr Šaj, vedoucí Správy CHKOJ.
LEGENDA: DĚD PRADĚD PŘEDAL VLÁDU LIDEM
Senátor a významný ekolog a ornitolog Petr Orel konstatoval, že už ve Valdštejnském paláci zaznělo poděkování všem zaměstnancům CHKOJ za jejich obětavou práci, která není lehká ani moc finančně ohodnocená. Lidé ji musejí dělat srdcem. „Můžeme říci, že CHKOJ je organizačně, personálně i odborně na velmi vysoké úrovni. Řada států by se od nás mohla učit,“ potvrdil Petr Orel.
Exkurze v chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Fotogalerie: Exkurze v chráněné krajinné oblasti Jeseníky
CHKOJ byla vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury Československé republiky 19. 6. 1969. Právě v Karlově Studánce byl položen památný kámen připomínající tuto událost. Najdete ho tam dodnes. Vznikla kolem něj báje, že Děd Praděd sestoupil z hor mezi svůj lid, aby předal svou vládu CHKOJ.
Ve skutečnosti iniciátorem vzniku CHKOJ nebyl bájný Praděd, ale nestor Horské služby Jeseníky a provozovatel chaty Barborka Václav Myšák. První sídlo bylo v Malé Morávce 27 a mezi první zaměstnance patřili Oldřich Košek, Karel Švéda a Eva Olšanská.
REŽISÉR POLÁK TOČÍ FILM O JESENÍKÁCH
Konference se zúčastnil i režisér Marián Polák, jenž je známý natáčením dokumentů o přírodě. V současné době natáčí film o CHKOJ.
„Naším záměrem je natočit dokumentární vědeckopopulární film. Neměl by být bilanční, chtěli bychom divákům představit fascinující přírodu Jeseníků. Podílí se na něm několik místních lidí. Do mého filmu Planeta Česko se bohužel záběry Jeseníků nevešly. Je to určitým splacením dluhu místu, které dobře znám. Film by měl jít do distribuce v roce 2021, nejprve bychom ho chtěli ukázat divákům v místních kinech,“ řekl Marián Polák s tím, že v Jeseníkách má nejraději především staré lesy, které pro něj mají magické kouzlo. Jeho film se bude popírat o poznatky současné vědy a vysvětlí i to, na jakých principech jesenická příroda funguje.
NÁZORY NA KŮROVCE SE RŮZNÍ
Mezi nejčastěji diskutovaná témata patřila kůrovcová kalamita. Názory na její řešení se různí. Jaromír Bláha z Hnutí Duha zdůraznil, že reakcí na plošné hynutí lesů by měly být změny v prioritách a postupech lesního hospodaření. K tomu jsou nutné také změny legislativy, dotační politiky, certifikace státních lesů a politiky řízení státních lesů.
Jeseníky fotoaparátem Jiřího Pitrýse
Fotogalerie: Jeseníky fotoaparátem Jiřího Pitrýse
Podle něj jsme v situaci, kdy množství odumírajících stromů dvojnásobně převyšuje dostupné těžařské kapacity, těží se převážně už kůrovcem opuštěné stromy, není zajištěn odbyt dřeva a jeho cena poklesla tak, že se menším vlastníkům často těžba ani nezaplatí. Za této situace je logickým krokem ponechání oblastí, kde nelze smrkové porosty zachránit, bez asanace. Tu je třeba soustředit do horských oblastí mimo chráněná území, kde je naděje smrk v určitém zastoupení udržet. Klíčové je přehodnotit způsob obnovy lesů, aby vedl k druhově, věkově i prostorově diverzifikovaným lesům, které jsou odolnější než monokultury. Cestou k tomuto cíli může být i omezení umělého zalesňování. Možná stačí dát lesům čas na přirozenou regeneraci a na kalamitních holinách vést obnovu přes přípravné dřeviny. Můžeme se při tom poučit z chráněných území, kde je lesům ponechán prostor pro samovývoj. Ve II. zónách CHKO by měly zůstat ponechané souše, aby alespoň částečně stínily půdu.
Andrea Martínková
