Kvůli obchvatu Krnova už bylo srovnáno se zemí několik objektů, a čekalo se, že výstavba začne co nejdřív, snad už příští rok. Nyní ale stát začal na dopravních stavbách šetřit. Jak to ovlivní výstavbu Krnova?

Edgar Kosař, Krnov

Odpovídá Alena Krušinová, starostka Krnova

Obchvat Krnova navazuje na výstavbu komunikace I/11 v úseku Ostrava – Opava, která byla po škrtech v rozpočtu Státního fondu infrastruktury na podzim zastavena. Ministerstvo dopravy zveřejnilo materiál Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025, který kromě jiného popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury na příštích čtrnáct let.

Obchvat Krnova se v této Superstrategii ocitl na seznamu sice potřebných staveb, ale bez pokrytí finančními prostředky pro realizaci. Nechceme na obchvat čekat až do roku 2025, takže neustále vyjednáváme. Máme slíbeno, že pokud se ekonomická situace zlepší, krnovský obchvat, stejně jako opavský, se mezi priority dostane dodatečně.

Pokud se situace změní k lepšímu a resort dopravy získá více finančních prostředků, máme šanci, že se stavba obchvatu začne realizovat v kratším časovém horizontu.

Aby byl Krnov na stavbu obchvatu zcela připraven, musí letos Ředitelství silnic a dálnic dořešit výkup domu mezi bývalým Řempem a řekou Opavou a pozemku u bývalé lesní školky. Když se tak stane, bude celá trasa po majetkově - právní stránce čistá, což spolu s již vydaným stavebním povolením zajišťuje Krnovu výhodnou pozici.

Další naší výhodou je, že obchvatová komunikace v určitých úsecích plní funkci protipovodňové hráze. Je proto reálné, že pokud by Povodí Odry získalo finanční krytí na výstavbu protipovodňových opatření, zároveň s ní by mohla začít také stavba obchvatu.