Přestože se psík mývalovitý zavlečený do naší přírody začal nekontrolovatelně množit a chovat jako škodná, jen velmi málo lidí ho už vidělo na vlastní oči. Je to totiž noční živočich, který o setkání s lidmi nestojí. Většinou lidé mají šanci zahlédnout jen nemocné, zraněné nebo nějak hendikepované kusy.

Případ z Krnova

Přestože psík mývalovitý obvykle vylézá z nory jen v noci, pracovníci krnovské firmy, která sídlí na ulici Čs. Armády, zahlédli tuto malou šelmu v pátek 26. dubna dopoledne. Viděli psíka, který vzezřením nápadně připomíná skutečného mývala, jak si našel úkryt pod jedním vozidlem zaparkovaným v areálu firmy.

„Pracovníci hned přivolali k jejímu odchytu městskou policii. Strážníci psíka poměrně snadno odchytili a zjistili, že je zraněný. Převezli ho k veterináři, který zvíře musel utratit," popsala krnovský případ mluvčí Městského úřadu Krnov Dita Círová.

Psík je pro nás nezvaným hostem

Po celém světě se stěhují nejenom lidé, ale nová teritoria si hledají také další druhy živočichů a rostlin. Jak probíhá invaze cizích organismů do naší přírody ukázala veřejnosti výstava Nezvaní hosté, kterou připravilo Slezské zemské muzeum v Opavě. Vycpaný psík mývalovitý mezi exponáty zavlečených druhů samozřejmě nemohl chybět.

„Často se lidem zvrtlo záměrné a cílené rozšíření nějakého druhu na jiný kontinent z ekonomických důvodů. Nejznámější je případ králíků, kteří byli přivezeni do Austrálie, kde se začali nekontrolovatelně množit, protože tam neměli přirozené predátory," představil téma Martin Gajdošík, který je spoluautorem výstavy Nezvaní hosté.

Invaze zavlečených druhů se netýkají pouze živočichů. Také četné druhy rostlin byly původně přivezeny jako okrasa zahrad a parků, ale v novém prostředí se začaly nekontrolovatelně šířit do volné krajiny. To je u nás případ bolševníku velkolepého nebo křídlatky.

Proč dělá vrásky hlavně myslivcům

Psík mývalovitý je na pohled roztomilá psovitá šelma. Myslivcům ale dělá starosti, jelikož jeho populace se stále zvětšuje a nic moc se proti tomu nedá dělat. Tento vetřelec původem z Číny u nás prakticky nemá přirozeného nepřítele, naopak potravy má dostatek. Početní stavy huňatého škůdce mohou myslivci regulovat pouze odstřelem, což je u tak malého a plachého živočicha dost obtížné.

„Je to další predátor, který ohrožuje veškerou svoji potenciální kořist: od hlodavců, ptáků hnízdících na zemi, po drobnou lovnou zvěř zajíce, bažanty, koroptve," uvedl myslivec Jiří Zbořil, který na Olomoucku společně s kolegy v posledních letech odlovil desítky těchto malých šelem.

„V porovnání s liškou nebo kunou však nejsou škody napáchané psíkem mývalovitým tak zásadní. Zatím," sdělil Jiří Zbořil s tím, že populace psíků se rok od roku zvětšuje a rozšiřuje svůj areál.

Jak se k nám psík dostal? Z Ruska

Psík mývalovitý pochází z Číny, odkud byl v první polovině 20. století přivezen do Ruska pro hřejivou kožešinu. Přes Ukrajinu pronikal pořád dál na západ.

„Na této šelmě je zajímavé, že má zimní spánek. Tedy nepravý zimní spánek, podobně jako jezevec," doplnil Jiří Zbořil. Právě jezevce připomíná šelma svým chováním mnohem víc, než mývala, kterému se podobá leda tak vybarvením srsti. Psíci se dožívají více než deseti let. Podle myslivců se jejich počet u nás dá jen velmi těžko odhadnout.

Psík mývalovitý žije v brlohu. Ten si sám vyhrabává nebo obsazuje prázdné nory po liškách a jezevcích. V nich samice vrhne i deset štěňat.