Krnov, jako největší město okresu Bruntál, mělo před válkou kolem 25 tisíc obyvatel. Dnes jich má o tisícovku méně. Okresní město Bruntál mělo před válkou 10 tisíc obyvatel, ale dnes má téměř 17 tisíc obyvatel.
Jaké jsou příčiny stagnace Krnova a rozvoje Bruntálu?
Zlom nastal 1. července 1960. Ten den zanikl po 110 letech existence okres Krnov a vznikl nový okres Bruntál. Jeden z největších okresů v Československu měl jedno z nejmenších okresních měst.
Aby okresní město mělo náležitý respekt, následovaly snahy o zvětšování Bruntálu překotným budováním panelákových sídlišť. V Krnově probíhal vývoj přirozeně, takže toto město zůstalo ušetřeno experimentů z oblasti sociálního inženýrství.
Také v okrese Bruntál, podobně jako všude jinde v takzvaných Sudetech, zpřetrhal kontinuitu vývoje poválečný odsun Němců.
Zejména na Osoblažsku se nedařilo přilákat dosídlence, takže řada obcí úplně zanikla nebo z nich zbylo pár chalup. Kdysi malebné obce, jako Pelhřimovy, Kašnice, Nový Les nebo Sádek, jsou příkladem nezdařeného procesu dosídlení.
Další vylidňování okresu Bruntál má na svědomí nezaměstnanost. Stojí za ní rozpad tradičních průmyslových odvětví, hlavně textilnictví, a změny v zemědělství.
Hlavně na Osoblažsku kravíny a vepříny zejí prázdnotou, a na polích se místo krmiva pěstuje dotovaná řepka. Rekordní nezaměstnanost nutí zejména mladé hledat si uplatnění jinde. Na všem se ale najdou i pozitiva.
Když počet obyvatel Krnova klesl pod 25 tisíc, výrazně to zvýšilo jeho šance získat rozvojové dotace.
