Aktovky na zádech byly skoro větší než žáčci samotní. Na stole vzorně urovnaný úkolníček, sešit abecedy s informacemi pro rodiče a jmenovky každého žáčka. „Mám slzy na krajíčku, ještě nedávno šel teprve do školky, a už je z něj školák," řekla maminka malého Honzíka.

Kytička na přivítanou

Ríša, Viki, Oli, Andrejka, Honzík, Vojtíšek nebo Natálka… Prvňáčky, kteří včera nastoupili do 1.B, přivítala učitelka Hana Miturová. Přivítat je přišel i ředitel školy. „Doufám, že vás, děti, bude škola bavit, že si ji oblíbíte a zvládnete ty první, nejtěžší krůčky života," promluvil k dětem ředitel školy Petr Juřina.

Třídní učitelka hned první den dostala nádhernou kytičku, kterou donesl nový prvňáček Oli. „Jsem překvapena, sice dostáváme kytičky, ale hned první den se to často nestává, jsem dojata," řekla Hana Miturová.

Svůj první den děti zvládly velmi dobře. Třídní učitelka Hana Miturová je naučila, jak se ve škole zdraví, hlásí a chová.

Když se učitelka žáků zeptala, kdo se do školy těšil, zvedli všichni prvňáčci ruce. „Já jsem se netěšila, ale mám tady kamarády ze školy, takže se mi tady líbí," řekla malá Sandra. Po hodině plné prvních informací o škole se děti vydaly s rodiči opět domů.

Redakce se ptala, kolik stála výbava malého prvňáčka. Maminka Vojtíška se podělila o své zkušenosti. „Chtěli jsme s manželem, aby měl Vojtíšek vše, co potřebuje. Začalo to samozřejmě aktovkou, oblečením, přezůvkami, sešity a pokračovalo školními pomůckami," prozradila maminka a pokračovala: „Počítali jsme, že utratíme tak dva až tři tisíce, když jsme však vše, co jsme museli koupit, spočítali, překonala hodnota všech věcí čtyři tisíce."

První den malých školáčků se podle očekávání pedagogů vyvedl. Z rodičů spadla nervozita a děti konečně poznaly, co se stane jejich nedílnou součástí na minimálně následujících devět let.

Anna Stramová

Prázdniny byly lepší než výuka, shodli se školáci

Většina dětí a mládeže v pondělí první cestou do školních škamen konstatovala, že jsou letní prázdniny o mnoho lepší, než škola. I když ne všichni byli téhož názoru. Poprvé po dvouměsíčním volnu vyrazili v pondělí 1. září do školy žáci, studenti a pedagogové. Většina z dětí se shodla, že prázdniny byly o mnoho lepší, než škola, do výuky se nijak zvlášť netěšila.

Základní školu Okružní v Bruntále navštěvují Aleš Kropáček, Tomáš Doležal a Kačka Kropáčková. Trojice šla ke škole odhodlaně, ještě plná vzpomínek na léto a na slunečné dny, které nebyly zatíženy všedními studijními povinnostmi.

Prázdniny by chtěli delší

„Já jdu teď do druhé třídy. Ani jsem se moc netěšil, prázdniny byly o mnoho lepší," vyznal se Aleš Kropáček.

„To já v létě především sportoval. Nejvíce mě baví florbal a fotbal, ale fotbal nedělám závodně," přidal se osmák Tomáš Doležal. „Já jdu do 5. A, o prázdninách jsme stále někam jezdili po výletech. Do školy jsem se netěšila vůbec, to stejně jako můj bráška Aleš," řekla Kačka Kropáčková.

Většina dětí a mládeže byla ráda alespoň za omezenou výuku v prvních dnech školy, aby byl jejich přechod do výuky po devítitýdenním volnu co nejplynulejší. „Jdu letos v září do třetího ročníku bruntálského gymnázia v Dukelské ulici," prohlásila studentka Kateřina Sekaninová ze Světlé Hory. Ačkoliv se těšila gymnazistka na opětovné setkání se spolužáky, i ona by si prázdninové volno prodloužila, a považuje jej za mnohem lepší.

Byli i tací, co se těšili

Do budovy gymnázia na křižovatce ulic Dukelská, Jesenická a Ruská šly včera od autobusu i dvě další přespolní slečny, Iva Žižková ze Starých Heřminov a Eliška Chmelíková z Lichnova.

„Prázdniny jsou určitě lepší, nebaví nás vstávat do školy. Nejvíce se těšíme na své kamarády a na tu zábavu, kterou s nimi prožíváme," uvedla Iva Žižková. Protože obě dívky do bruntálské školy dojíždějí, musí vstávat o mnoho dřív, než většina jejich spolužáků.

Nedalekou střední průmyslovou školu, která je sloučena s obchodní akademií, navštěvují hoši Ondřej Mazal a Jindřich Továrek z Bruntálu. „Jsme na obchodní akademii, a navštěvujeme ji rádi. Být ve škole je lepší. Prázdniny vedou k lenosti, chybí mi pravidelnost, nějaký pevnější řád. Pasivní způsob života mi tedy nevyhovuje," sdělil jako jeden z mála Deníkem oslovených Ondřej Mazal.

„Prázdniny, to je spíše nuda. Tříměsíční volno bych si snad neuměl představit. Nejvíce se těším na tělocvik," dodal Jindřich Továrek.

Karel Janeček