Žebračku jako největší jámu svého druhu v republice plánuje zpřístupnit místní samospráva. S přípravnými pracemi chce začít ještě letos. Leží nedaleko silnice z Heřmanovic do Zlatých Hor.

Havíři v osmdesátých letech letech minulého století při těžbě měděných rud vyhloubili dvě obří podzemí komory. Třetího dubna 1985 se stalo něco, co nikdo neplánoval.

RISKUJÍCÍ ZVĚDAVCI

„Mezi komorami stál pilíř. Původně měl zůstat neporušený, jenže jej z nějakého důvodu nařídili odstřelit. Blízkost povrchu a porušená zóna způsobily, že se vytvořila asi třicetimetrová díra. Během několika dní se zvětšila na sto metrů,“ popsal vznik unikátní jámy Jan Kotris ze státního podniku Diamo.

Dnes je Žebračka s rozměry zhruba 110 na 60 metrů a hloubkou přes třicet metrů největší důlní propadlinou svého druhu v Česku. Po uzavření rudných dolů v 90. letech se Žebračka stala cílem zvědavců.

Desítky a možná i stovky dobrodruhů lákalo lézt do průrvy a při adrenalinovém zážitku riskovat život. Masivní skalní převis se totiž až dosud stále drolí.

„V zimě se na něm tvoří několikametrové rampouchy. Když tají, opadávají i s kusy hornin,“ popsal situaci Jan Kotris.

UKÁZAT, ALE BEZPEČNĚ

Už šestým rokem proto propadlinu chrání plot s čidly a kamerami. Unikátní dílo však stále lidi láká. Představitelé místní samosprávy to vědí a chtějí jej turistům bezpečně ukázat.

„V těchto místech má vzniknout plošina, která půjde nad hranu propadliny. Lidé se z ní budou moci podívat dolů,“ ukazuje na betonovou plochu vedle jámy starosta Zlatých Hor Milan Rác.

K POŠTOVNÍ ŠTOLE

O dvě stě metrů dále se nachází ústí zavalené chodby. Město ji hodlá zprůchodnit a podzemní štolou se zájemci dostanou až do stěny propadliny, odkud si ji budou moci přes mříž prohlédnout.

V druhé etapě se další částí podzemního labyrintu dostanou až na úroveň dnešní speleoterapie. Odtud budou moci pokračovat k prohlídce historické Poštovní štoly.

Na zpřístupnění Žebračky si nyní město nechává zpracovat projekt.

„Pokud se vše povede, bude se jednat o pěkné srovnání starého a novodobého hornictví. Po cestě nově zpřístupněným podzemím bude možné nahlédnout do komor, které zůstaly po moderní těžbě,“ dodal starosta Rác.

KULTURNÍ PAMÁTKA

Chybělo málo a region o atraktivní turistický cíl mohl přijít. V roce 2011 chtěl Báňský úřad propadlinu nákladem zhruba sto milionů korun zasypat.

Tehdy ředitel státního podniku DIAMO Jiří Jež řekl v rozhovoru pro Deník, že Žebračku v žádném případě nelze zpřístupnit turistům a nechal kolem ní stavět ploty s ostnatými dráty kvůli obavám z dalších propadů.

Proti tomu se však postavila památková inspekce. Důlní dílo je totiž od roku 1994 kulturní památkou. Řada odborníků protestovala proti argumentu, že jde o geologicky nestabilní lokalitu. Na poslední chvíli stomilionovou zakázku na zasypání Žebračky zrušilo Ministerstvo financí jako nezákonnou.