Vznik megaokresu Bruntál byl občanům zdůvodněn především snahou sloučit zemědělství a těžbu rud pod jeden velký celek.V prvních letech se proslýchalo, že okres Bruntál je pouze experiment, který ukáže zda se správní celek takových rozměrů osvědčí v praxi. Pokud ano, budou se slučovat i další okresy, a pokud ne, vrátíme se k původnímu uspořádání.

Oficiální argumenty pro okres Bruntál byly tři. Sloučí se rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku a také doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou. Také pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.

„Nikdo se nepozastavil nad tím, že Osoblažsko zvané Slezská Haná se od podhorského zemědělství Bruntálska diametrálně liší. Okres Bruntál fungoval i dávno poté, co byly doly v Horním Benešově i ve Zlatých Horách uzavřeny. A existuje dodnes, i když se hranice v Schengenském prostoru staly formalitou,“ komentuje tyto argumenty krnovský historik Vladimír Blucha.

Zvláštní je, proč se okresním městem stal právě Bruntál, který v roce 1960 nebyl největším městem okresu a není jím ani dnes, přestože se díky masivní bytové výstavbě počet obyvatel okresního města více než zdvojnásobil. Oficiální vysvětlení znělo, že Bruntál je přirozeným středem okresu.
Podle některých názorů byl tak masivní rozvoj Bruntálu nepřirozený a umělý, a navíc šel ruku v ruce s úpadkem Krnova.

„Nikdy jsem neměl jsem nic proti Bruntálu, ale proti jeho rozvoji na úkor Krnova. Vznikem okresu Bruntál v roce 1960 pro Krnov začala éra stagnace a úpadku. Bytová výstavba se v Krnově zastavila, zatímco Bruntál se změnil na panelové město. Krajský i okresní úřad se vykašlaly na zbytek okresu, jen aby Bruntál mohl aspoň trochu fungovat jako okresní město a přiblížil se úrovni ostatních okresních měst. V současnosti se vše zase vrací do normálu a Krnov se svými 26 tisíci obyvateli je opět přirozeným průmyslovým a kulturním centrem regionu,“ řekl na besedě na toto téma v krnovské knihovně Jiří Šnajdr.