V okrese Bruntál se k této iniciativě známé jako „Druhá zlínská výzva" připojily například Hlinka, Horní Benešov, Oborná, Slezské Pavlovice, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Valšov nebo Zátor.

Obce a města upozorňují tímto způsobem, že nehodlají být outsiderem při rozdělování evropských dotací v novém rozpočtovém období 2014 2020.

Proč ale zrovna přeškrtnuté hrábě?

„Přeškrtnuté hrábě vyjadřují symbolicky nesouhlas s tím, aby ministerstva hrabala evropské prostředky pod sebe a rozdělovala je podivným způsobem, který v minulosti způsobil negativní dopady do našich veřejných rozpočtů. A s hráběmi se dá v případě potřeby vyrazit i do Prahy," uvedla za organizátory protestní akce Jana Juřenčáková, podle které především starostové venkovských obcí požadují po vládě, aby garantovala nárokovost dotací pro obce ve vyšší míře než nyní.

„Všude slyšíme, že naše republika špatně čerpá evropské prostředky, přitom obce a města bojují s více než desetinásobným převisem žádostí. Někde se stala chyba. Pro další programové období, o kterém nyní má rozhodovat vláda, proto musíme do venkovské ekonomiky, obcím i městům připustit několikanásobně více prostředků," dodala předsedkyně takzvané Druhé zlínské výzvy Jana Juřenčáková.

Hrábě v okrese Bruntál

Shodou okolností mnohé obce v okrese Bruntál, které přeškrtnuté hrábě vyvěsily, mají ve svém katastru řadu nových komunikací, opravených objektů nebo různých prvků turistické infrastruktury s logem EU a poděkováním za evropské dotace. Zdá se, že v minulosti byly při čerpání dotací úspěšné. Proč se obávají o dotace v příštích letech?

„Neobávám se, že by do regionů šlo málo peněz, ale často se nedostanou až k tam, kde jsou potřeba nejvíc. Plno peněz se ztratí někde na cestě k nám mezi různými agenturami, poradci, institucemi a koordinátory, přestože nejefektivnější je přímá pomoc. Pokud by tyto peníze šly přímo do rozpočtu obcí, ty budou nejlépe vědět co místní lidé potřebují, jestli je jejich prioritou podpora zaměstnanosti, bydlení, doprava nebo škola," uvedl starosta Hlinky Marcel Chovančák, který zná řadu případů, kdy jsou dotace evropské, státní nebo krajské využívány nesmyslně či neefektivně.

Situace v Hlince

„Moji předchůdci starostové se mohli přetrhnout, aby si obhájili aspoň čtyři místa na veřejně prospěšné práce. Jak se blížil konec rozpočtového období, příslušné instituce zjistily, že potřebují někde utratit dotace a najednou bylo dost peněz třeba na deset, dvacet nebo třicet míst, přestože pro tolik lidí v obci nemáme žádnou smysluplnou práci. Také mi vadí, že nemohu zaměstnat koho chci, kdo mi přinese užitek a odvede práci, kterou zrovna nutně potřebuji. Nějaké byrokratické tabulky mi nařizují, že nemůžu vzít šikovného zedníka, který mi ušetří desítky tisíc, protože třeba ještě není v evidenci nezaměstnaných dost dlouho. Naopak mi vnucují třeba člověka bez kvalifikace, pro kterého žádné uplatnění nemám," popsal starosta Hlinky zkušenosti obcí s dotacemi na veřejně prospěšné práce.

Vadí mu také boj s nezaměstnaností formou rekvalifikací, které zase považuje za úplnou degradací učňovského školství.

„Tyto rychlokvašky jsou v praxi k ničemu, a jen se tváříme, že bojujeme s nezaměstnaností, a každé řemeslo se dá naučit za pár týdnů. Přitom si nikdo neuvědomuje, jakou pohromou pro zaměstnanost je třeba zrušená autobusová linka do Krnova. Udržet ztrátovou linku jen pro nás představuje náklady třeba 45 tisíc korun, ale namísto toho se podporují nesmyslné projekty," doplnil starosta Chovančák.

Za pravdu Druhé zlínské výzvě dávají i statistiky, podle kterých například obce do pěti tisíc obyvatel čerpaly v přepočtu na jednoho občana zhruba polovinu dotací než největší města. Přitom právě malé obce a venkovské oblasti jsou zasaženy krizí a mají zanedbanou infrastrukturou. Starostové při shánění dotací jsou nuceni vynakládat prostředky na poradenské firmy, protože sami nejsou schopni zpracovat složitou žádost s fascikly formulářů a potvrzení. Podobné zkušenosti mají starostové napříč republikou.