Druhým hostem, který přijel potěšit vrbenské seniory, byl představitel přísného tatínka z televizního seriálu Bylo nás pět Oldřich Navrátil. „Já tu roli ani nehrál, jako by byla o mně. To prostředí, v takovém jsem žil," vyprávěl herec. Poláčkův román Bylo nás pět patří podle něj k základům české literatury stejně jako román Boženy Němcové Babička nebo Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka.
„Umělce pozval ředitel domova Jan Vavřík a ti pozvání ochotně přijali," uvedla Alena Kiedroňová z Městského úřadu Vrbno pod Pradědem. „Umělci za setkání nežádali ani korunu honoráře," dodala.
Oldřich Navrátil ve Vrbně prozradil, jak se dostal k herectví. „Prý jako slepý k houslím. Jeho otec – instalatér vstával do práce každé ráno v pět a pro kluka si představoval lepší budoucnost. Třeba kariéru úředníka, který pracuje v teple a do práce jde na půl devátou. Nebo z něj chtěl mít učitele.
Rozhodlo se při studiích na gymnáziu v Třebíči, kde pracoval profesor Ladislav Novák, vášnivý ochotnický herec. Ten ho nasměroval ke zkoušce na brněnskou JAMU," zaznamenala z vyprávění herce Alena Kiedroňová.
Také kariéra Karla Bláhy se mohla ubírat zcela jiným směrem. Jeho táta byl krční lékař a léčil i slavné pěvce, třeba sólistu Národního divadla, basistu Eduarda Hakena, po kterém je shodou okolností v Krnově pojmenováno sídliště. Z oboru populární hudby léčil Karla Gotta.
„Sedával jsem pod pianem a poslouchal. Ještě radši jsem ale měl loutkové divadlo, Spejbla a Hurvínka, ty dva krásné ´magory´. Na školní besídku jsem přišel jako Spejbl," vyprávěl pěvec a hned přidal oblíbenou scénku světoznámého táty se synkem.
Vyprávěl o prvním angažmá v divadle Rokoko, o prvním setkání s kapelníkem Karlem Vlachem i o duetu s gruzínskou zpěvačkou na koncertu pro sedm tisíc ruských posluchačů: „Tréma udělala své. Text, který mi napsali foneticky a který jsem znal zepředu i zezadu, jsem zapomněl. A tak jsem v tom stresu zpíval jako Vlasta Burian „po svém".
Na otázku zpěvačky, jakým jazykem jsem vlastně zpíval, tehdy Vlach s klidem odpověděl, že je to žižkovský dialekt," smál se vypravěč.
Pracovnice vrbenského domova pro seniory předaly hercům jako upomínku malý dárek, originální skleněné číše z hutí vrbenských sklářů.
Gabriela Mathiasová
