Co když bude starostou zvolen člověk, který za sebou nebude mít dostatečnou podporu zastupitelů? Jak pak bude obec fungovat?

„Systém přímé volby starosty může fungovat v malé obci, kde snad mají lidé k sobě blíž a neřeší názorovou polaritu politických uskupení,“ říká starostka Krnova Jana Koukolová Petrová, která právě z těchto důvodů není příznivkyní přímé volby.

Starostka Slezských Pavlovic její slova potvrdila.

„V malých obcích to tak vlastně funguje, ten nejaktivnější je na prvním místě kandidátky, ostatní s tím souhlasí, přímá volba by zřejmě nebyla problém, ale ve větších obcích si to představit neumím,“ uvedla Lenka Drozdová.

„U nás v Úvalně táhneme za jeden provaz, nepotýkám se s nějakými opozičními tlaky, všichni spolupracujeme. Jinde to může být jinak, otázka přímé volby starostů je složitá, návrh zákona jsem ještě nečetl,“ doplnil starosta Úvalna Radek Šimek.

Ani starostové Bruntálu a Rýmařova přímou volbu nepodporují.

„Můj nesouhlas nepramení z obavy, že bych v uplynulých téměř osmi letech nemohl být starostou. V obou volbách jsem dostal nejvíce hlasů od občanů našeho města. Po předchozích zkušenostech z přímé volby prezidenta republiky mám obavu z toho, že v každé malé obci, v každém městě, budou zastánci jednotlivých kandidátů proti sobě nesmiřitelně bojovat i dlouho po volbách,“ vysvětlil své záporné stanovisko starosta Bruntálu Petr Rys.

Také starosta Rýmařova se s odkazem na situaci na Slovensku přiklání k tomu, aby byl zachován stávající stav.

„Jsme zastupitelská demokracie a svěřme po pečlivé volbě odpovědnost zastupitelům. Případná přímá volba musí jít ruku v ruce s pravomocemi starostů a zbylých zastupitelů. Jinak nemá smysl volit starostu přímo a dávat tak občanům najevo, že jen on o všem rozhoduje,“ říká Petr Klouda.

Ano, ale s výhradami, říká přímé volbě starostka Vrbna pod Pradědem.

„Musela by předcházet veřejná diskuze o nových kompetencích, rozdělení pravomocí, musely by být připraveny změny legislativních norem. V žádném případě není možné přímou volbu zavést již pro letošní komunální volby,“ zdůraznila Květa Kubíčková.

Také ona zmiňuje jako problém to, že by starosta, pokud by neměl podporu dalších orgánů obce, mohl zůstat sám jako voják v poli, a že na osobnost starosty budou kladeny velké nároky. Pozitivní by naopak podle ní mělo být urychlení některých procedur samosprávy.

„Stávající systém je zdlouhavý a byrokratický,“ uzavřela.

Dodejme, že pokud by přímá volba fungovala na podzim roku 2014 a o starostovi by rozhodoval počet hlasů, pět z šesti oslovených starostů by se starosty stalo i tak. Starostou Krnova by ale nyní byl Ladislav Sekanina za KSČM.

Představitelé města by se pak jen těžko mohli účastnit pietních aktů připomínajících oběti komunismu. Byl by to jiný Krnov.