Při setkáních s veřejností jste v souvislosti s ekonomickým rozvojem Jesenicka zmínil jak roli turistického ruchu, tak úlohu menších a středních firem. Je podle vašeho názoru lepší cestou k pozvednutí regionu rozvoj průmyslu či turismu?

Proč mezi těmito dvěma možnostmi vidět rozdíl? Jako prezident mohu trochu ovlivnit rozvoj turistického ruchu a zejména lázeňství tím, že při všech svých cestách do zahraničí doporučuji, aby lidé jezdili do českých lázní a navštěvovali české hory.

Jsem rád, že se v poslední době například zvýšil počet lázeňských pacientů z Izraele. Nedávno jsme jednali s vedoucími představiteli Číny o přílivu tamních turistů, což by rovněž bylo docela zajímavé a přispělo by to k výstavbě nových penzionů a dalších turistických zařízení.

Jakou vidíte roli průmyslu na Jesenicku?

Myslím si, že by nebylo dobré, aby se zde vybudovala nějaká obrovská továrna s tisíci zaměstnanci právě proto, že by narušila přirozený krajinný a přírodní ráz. Ale jsem pro využívání přirozeného potenciálu Jesenicka, a to je obrovského množství dřevní hmoty.

Pokud bude těžba a přirozený přírůstek stromů v rovnováze, je hrubá chyba Lesů ČR, že pouze vyvážejí surové dřevo místo toho, aby kombinátní formou spolupracovaly s těmi, kdo chtějí budovat pily. Ty byly na Jesenicku tři a teď tady není ani jedna.

A ještě lepší by bylo, kdyby zde vzniklo dřevozpracující zařízení podobné jako je například továrna Ton na ohýbaný nábytek a řada dalších podniků podobného typu.

Co by podle vás pomohlo zastavit odliv mladých a vzdělaných lidí z Jesenicka?

Samozřejmě vytvoření nových pracovních příležitostí. Nezmínil jsem ještě obnovu těžby zlata ve Zlatých Horách. I rozvoj turistického ruchu s sebou přináší nová místa pro majitele penzionů. Také by bylo dobré uvažovat o posílení některých školských zařízení na Jesenicku.

Hodně jsme mluvili o problémech zdejšího regionu. Zeptám se naopak, jaké spatřujete jeho výhody a příležitosti?

Hlavně turistický ruch. Je tady kouzelná krajina. Když jsem byl ještě premiérem, létal jsem z Ostravy do Prahy helikoptérou. Když jsme opustili Ostravsko, přitiskl jsem se k okénku a místo studia úředních lejster jsem hltal magickou krásu jesenické krajiny.