První neobydlené domy půjdou k zemi ještě letos, ale jinak mohou lidé ve vykoupených domech dál bydlet. Výzvu k vystěhování dostanou až před zahájením stavby. Už mají na svých účtech peníze za vykoupené nemovitosti, aby měli čas si koupit nebo postavit nový domov jinde. Mohou dál žít v Heřminovech, protože většina obce leží mimo záplavovou zónu a obec má k dispozici na třicet stavebních parcel. Přesto přehrada dál budí emoce.

Povodí Odry svolalo na středu setkání s občany, aby je informovalo o přípravách přehrady i dalších protipovodňových opatřeních. Na schůzku přišlo přes padesát obyvatel obce i lidí z okolí, které přehrada neponechává lhostejnými. Proti nim zasedlo, jak výstižně řekl obyvatel Heřminov Jiří Pavelka starší, „sedm statečných" za Povodí Odry a ministerstvo zemědělství.

V Nových Heřminovech žijí nejen odpůrci a zastánci malé přehrady schválené vládou, ale najdou se dokonce i ti, kterým by nevadila ani zavržená velká varianta, která mohla zaplavit většinu obce.

„Odmítavé postoje jsou názory hrstky potentátů a těch, kteří se do Nových Heřminov přijedou jen občas podívat. Já jsem pro velkou variantu přehrady," sdělila své mínění veřejně Marie Daňková z Nových Heřminov.

Podobné názory má i další žena z horního konce Heřminov. „Já jsem také pro přehradu, konkrétně pro její velkou variantu. Pořád se to mele a mele, zatímco už tu dávno přehrada mohla být. Byl by klid. Teď jsou jen lidi rozeštvaní, protože vedle sebe žijí ti, kterým už pozemky vykoupili a ti, kteří prodat nechtějí. Baráků je tu na prodej plno, ale nikdo je nechce. Všichni utíkají. Kolik se toho tu už postavilo? Jeden barák," uvedla Jiřina Voříšková, která bydlí v Nových Heřminovech čtyřicet let.

Příznivci přehrady ale zatím mají smůlu. Dokud obec nenechá zpracovat nový územní plán, ve kterém bude zapracované území pro přehradu, nikdy toto dílo nemůže dostat stavební povolení.

Rozhodující je územní plán

Bez změny územního plánu nemůže stát ani Povodí Odry rozjet přípravné práce nutné pro stavbu přehrady. A obec, starosta ani zastupitelstvo nemohou územní plán měnit, i kdyby chtěli. Brání jim v tom referendum, kterým před pěti lety rozhodli obyvatelé Heřminov, že si přehradu nepřejí. Obec musí respektovat odmítavé rozhodnutí, kterým dalo najevo svůj názor pětaosmdesáti procent hlasujících.

Kromě referenda je důležité i to, že většina zastupitelů dostala hlasy ve volbách na základě toho, že se prezentovali jako odpůrci přehrady.

„Aby nastala v tomto ohledu nějaká změna, jediný, kdo ji může udělat, jsou zase občané této obce. V posledním vydání obecního zpravodaje jsem občany varoval, že zkušenosti, které zatím máme, nás přesvědčují, že spousta slibů, které jsme tady slyšeli od různých odborníků, byly z devadesáti procent lži," řekl směrem ke stolu Povodí Odry a Ministerstva zemědělství starosta obce Radek Sijka.

Podrobněji se veřejné diskusi o přehradě budeme věnovat v úterním týdeníku Region.

Údolní nádrž Nové Heřminovy má mít tuto podobu. Vlevo je směr na Bruntál a Vrbno pod Pradědem, vpravo na Zátor, Krnov a Opavu.

Údolní nádrž Nové Heřminovy má mít tuto podobu. Vlevo je směr na Bruntál a Vrbno pod Pradědem, vpravo na Zátor, Krnov a Opavu.

Co na to sedm statečných

Zástupci Povodí Odry i ministerstva zemědělství se snažili občany přesvědčit o nezbytnosti přehrady v komplexu protipovodňových opatření, které sahají od Vrbna až po Opavu.

„Přehrada představuje asi čtyřicet procent z komplexu povodňové ochrany, který se kromě nádrže Nové Heřminovy skládá z úprav koryta řeky Opavy, hrází, poldrů, malých nádrží v ploše povodí, monitorovacích stanic a dalších doplňkových staveb," konstatoval technický ředitel státního podniku Povodí Odry Petr Březina.

To byl vzkaz těm, kteří se obávali, aby se nezapomnělo na ochranu Karlovic, Široké Nivy či Kunova. Další informace přivezl z Prahy vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR Pavel Punčochář.

„Ministerstvo zemědělství připravuje pro následující období řadu opatření ke snížení povodňových rizik. Předností přehrady je to, že na rozdíl od suchého poldru pomůže nejen zadržet a zpomalit vodu v případě povodní, ale také v době sucha pomáhá k uchování vody v povodí," prohlásil Punčochář.

Přípravě stavby by podle ředitele měla napomoct nová zákonná úprava, která kvalifikuje protipovodňové stavby jako veřejně prospěšné, což umožňuje využití institutu vyvlastnění. To je špatná zpráva pro čtyři „rebelující" rodiny v Nových Heřminovech, které se o prodeji pozemků odmítají bavit.