Stavět předraženou přehradu v Nových Heřminovech je zcela zbytečné, tvrdí Václav Čermák z Unie pro řeku Moravu. Nejen proto, že má Česká republika děravou státní pokladnu a miliardy určené na výstavbu plánovaného vodního díla jsou přepychem, který si nemůže dovolit.

Výstavba se dotkne všech obyvatel obce, a nejen těch, kteří bydlí v takzvané zátopové zóně, tedy na území, které má být za pár let zalito vodou.

Povodeň lze zdržet jinak

Už dnes obyvatele obce plánovaná stavba rozdělila na dva nesmiřitelné tábory: jedni peníze od Povodí Odry za svůj majetek dostali a další nedostanou nic. Právě státní podnik by chtěl přehradu stavět a dělá všechno proto, aby ji prosadil. „Vidím negativní ekologické důsledky této nesmyslné stavby. Přitom by protipovodňová opatření mohla být jiná, k přírodě šetrnější a s minimem nákladů vynaložených," konstatoval Čermák.

Je to právě Václav Čermák, který je autorem odborného, nezávislého a expertního posudku k problematice ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy. V posudku navrhuje svá řešení ochrany proti velké vodě na řece Opavě.

„Povodí Odry zajímá ale přehrada a udělá všechno proto, aby přehradu v obci prosadilo. Tak je to od samého začátku. Oni nezkoumají jiná řešení. Nebo zkoumají, ale zadávají to tak, aby přehrada neměla konkurenční variantu," prohlásil vodohospodář Čermák.

Poldry a hráze by měly stačit

Přitom podle slov Čermáka existuje varianta, která by ochránila obyvatele dolního toku řeky Opavy, tedy obyvatele Zátoru, Brantic, Krnova i Opavy. „Studie prokázala zvýšení kapacity koryta řeky Opavy v Krnově. Samotným Krnovem se dá protáhnout sto čtyřicet kubíků bez převýšení, což je víc, než stoletá voda. I to je jakýsi důkaz, že lze protipovodňovou ochranu zajistit jinak, než přehradou," uvedl vodohospodář.

Je podle něj zcela zbytečné stavět přehradu a k tomu ještě v Krnově zvedat kapacitu koryta řeky Opavy na větší průtok, než je stoletá voda. „Povodní Odry se samozřejmě dovolává toho, že není zkapacitnění koryta vodohospodářským řešením, jelikož urychluje povodeň a zvyšuje kulminaci vody. To je ale naprostý nesmysl. Toto by vodohospodář tvrdit neměl," domníval se Čermák.

Přitom města a obce celá staletí takto ochraňovaly pozemky okolo řek. Václav Čermák zjistil při analýze historických povodní na Moravě, že například úpravy koryt mezi Kroměříží a Strážnicí na řece Moravě umožnily rozlití vody na jejich kapacitu, čímž se povodeň výrazně rozmělnila.

„Jde vlastně o poldry. Pokud je takový poldr před povodní prázdný, je možné jej naplno využít. Funguje to přitom na stejném principu, jako přehrada," dodal vodohospodář Václav Čermák.