Hosty Sudetoněmeckých dnů byli také dva čeští Židé, Toman Brod a Oldřich Stránský, a trojčlenná izraelská delegace. Velký zájem vzbudila přednáška „Krnovská Tóra jako symbol smíření mezi sudetskými Němci, Židy a Čechy“.

Sudetští Němci se takto scházejí každý rok. Pronajmou si výstaviště, které se zaplní téměř zapomenutou kulturou českého, moravského a slezského pohraničí, tedy území, kde dříve žili Sudetští Němci. Nechybějí zde jihomoravské kroje, jablonecká bižuterie, liberecké párky či originální karlovarské oplatky, které firma Wetzel vyrábí v bavorském Dillingenu. Letošním mottem srazu bylo „Dialog a pravda – vytvořit sousedství“.

Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany i mluvčí sudetských Němců a poslanec evropského parlamentu Bernd Posselt ve svých projevech řekli, že vlnu utrpení milionů lidí, národů a národnostních skupin vyvolali nacisté. Výslovně uznali vinu Německa. Ohradili se však proti kolektivnímu označování viníků a obětí. V tomto postoji je podporuje i český historik Toman Brod, který jako český Žid prošel Terezínem, Osvětimí a Groß-Rosenem. „Odmítám koncept kolektivní viny. Dobří a špatní lidé byli a jsou napříč etnickými skupinami,“ říká Brod, jenž Terezínem Posselta loni v prosinci provedl. Ukázal mu i rampu, odkud ho v zimě roku 1943 odváželi do Osvětimi. Společně také navštívili Lidice, kde Posselt položil kytici červených a bílých růží, a most v Ústí nad Labem, ze kterého byli sudetoněmečtí obyvatelé v létě 1945 házeni do Labe. Toman Brod byl letos na Sudetoněmeckých dnech již potřetí stejně jako Oldřich Stránský, předseda České rady pro oběti nacismu a Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých ČR.

Podruhé do Augsburgu přijela izraelská delegace z konzervativní jeruzalémské synagogy Emet ve-Emuna (v překladu „Pravda a víra“) v čele s Gideonem Mamrothem. Emet ve-Emuna sdružuje především německojazyčné Židy. Synagoga byla vytvořena ve 30. letech pro Židy z Německa, ale k nim se později přidalo mnoho českých Židů ze Sudet, jejichž mateřštinou také byla němčina. Právě v Emet ve-Emuna skončily svou pouť tóry, neboli svitky posvátných textů, které se před nacistickým běsněním podařilo zachránit z krnovské synagogy. Samotná synagoga měla být podle pokynů z Berlína na podzim 1938 vypálena, ale zachránil německý krnovský radní Franz Irblich, který se spolehlivými přáteli nechal odstranil ze synagogy symboly židovství a zamaskovali ji jako tržnici, aby oklamali říšské úřady.

Právě o osudu krnovských Tór Mamroth referoval ve zcela zaplněném přednáškovém sálu na letošních Sudetoněmeckých dnech. Svůj projev uzavřel slovy „Všichni návštěvníci z Česka i Německa jsou u nás v Jeruzalémě vítáni. Přeji si, aby naše Tóry napomohly ke smíření mezi Židy, sudetskými Němci a Čechy,“ řekl Mamroth, jehož rodiče jako jediní z širší rodiny unikli holocaustu.

Manželé Rebeka a Gideon Mamroth se chystají o prázdninách do lázní Jeseník a v programu mají také návštěvu krnovské synagogy. Gideonův prastrýc JUDr.Ernst Mamroth býval pruským ministrem spravedlnosti v Berlíně. Samotný Gideon Mamroth se narodil roku 1947 v Jeruzalémě. Jeho rodiče sem přišli v roce 1933 z Wrocławi, která je dnes součástí Polska.

Přednášku moderoval Peter Barton, ředitel Sudetoněmecké kanceláře v Praze, jenž ve svém úvodu vyjádřil úctu židovským spoluobčanům za jejich přínos k duchovnímu i hospodářskému rozvoji českých zemí. Občanské sdružení Krnovská synagoga usluje o návrat jedné z tór z Jeruzaléma zpět do Krnova. Něla by být nejcennějčím exponátem regionálního osvětového centra židovské kultury, které bude otevřeno na podzim 2013.

V programu Sudetoněmeckých dní byla také přednáška o židovském kulturním centru, které v krnovské synagoze vzniká v rámci projektu Revitalizace židovských památek v ČR. Krnovská expozice bude zaměřena na židovské průmyslníky a vynálezce. Představí například vizovické výrobce slivovice rodinu Jelínek, strojírny Emila Kolbena (ČKD), porcelán a křišťál značky Moser či severočeské doly rodiny Petschek.

Vyhnaní němečtí rodáci se např. výrazně podílejí na zřízení památníku obětem holocaustu v Krnově. „Samozřejmě je nutné mluvit o bezpráví a pronásledování, jež se Židům dostalo ze strany nacistů, ale toto nelze generalizovat na celý německý národ. A je důležité, aby i sudetští Němci věděli, za co musí Židům z Čech, Moravy a Slezska děkovat a to v zájmu pravdy a spravedlnosti a budoucích generací národů, jež zde dříve žily nebo dnes žijí,“ uzavřel Peter Barton, jenž naše bývalé krajany zastupuje v Praze.

PAVEL KUČA