Zanedbaná péče o komín, který odvádí kouř z tuhých paliv, totiž může skončit požárem. „Pokud je nános sazí větší než třicet milimetrů, stává se tato vrstva hořlavou a vzniká takzvaný komínový požár. Teplota při něm stoupne až na 1200 stupňů Celsia. Komín popraská a do okolí se uvolňuje teplo kolem sto padesáti stupňů. Vyschlé dřevo v jeho okolí pak vzplane a dochází k požáru,“ vysvětluje příčinu tragédií Jaroslav Schön, viceprezident Společenstva kominíků České republiky.

Hliníková vložka se snadno zanese

U plynového vytápění jsou kontrola a vyčištění komínu nutné kvůli jeho životnosti. V případě starších komínů to je zapotřebí i kvůli zamezení tvorby životu nebezpečných látek.

„Z devadesáti procent jsou tyto komíny vyvložkované. A z toho se v devadesáti procentech jedná o hliníkovou vložku. Hliník podléhá časem korozi, kdy se vytvoří takzvané hliníkové silice a vnitřek komínu se potáhne šupinkami. A ty je potřeba odstranit,“ popisuje Jaroslav Schön další riziko.

V nejhorším stavu bývají staré komíny, které se používaly při topení pevnými palivy. V nich jsou saze se sírou, zanesený komín se potí, vzniká voda a pak i sirovodík nebo kyselina sírová. O špatné funkci komína v domácnosti svědčí zamlžená okna. Komíny se ze zákona musí kontrolovat u plynového topení jednou za půl roku a u tuhých paliv dokonce šestkrát ročně.

Od ledna čistíme komíny sami

Od 1. ledna příštího roku se však zákon změní a přinese majitelům domů větší zodpovědnost. Komín si lidé budou moci čistit sami, ale pozor, jednou za rok musí přijít odborník, který zkontroluje záznamy o čištění a také komín překontroluje.
Pokud nebudou mít lidé potvrzení od kominíka, pojišťovny se s nimi nebudou bavit.